Strana socialismu a svobody
| Strana socialismu a svobody | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | PSL |
| Datum založení | 18. června 2004 |
| Sídlo | San Francisco Kalifornie |
| Rozkol od | Světová strana pracujících |
| Ideologie | Marxismus-Leninismus |
| Politická pozice | krajní levice |
| Mezinárodní org. | Mezinárodní lidové shromáždění |
| Barvy | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strana socialismu a svobody (anglicky Party for Socialism and Liberation, zkratka PSL) je levicová politická strana ve Spojených státech amerických. PSL vznikla v roce 2004, kdy se její členové oddělili od Světové strany pracujících. PSL se označuje za revoluční socialistickou stranu, neboť věří, že pouze revoluce může ukončit kapitalismus a nastolit socialismus.[1][2] Tento cíl strana sleduje účastí na místních protestech, kandidaturou ve volbách a vzděláváním.
Mezi významné členy patří Claudia de la Cruz, Eugene Puryear, Gloria La Riva, Jodi Dean a Michael Prysner.
Historie
[editovat | editovat zdroj]PSL vznikla v červnu 2004, když sanfranciská pobočka Světové strany pracujících vystoupila z této politické strany a oznámila, že „vedení WWP již není schopno plnit své poslání poslání.“[2][3][4] Mezi spoluzakladatele PSL patřili aktivisté Richard Becker[5], Brian Becker[6], Gloria La Riva[5] a Eugene Puryear.[6]
V roce 2020 bylo nejméně pět členů PSL zatčeno během protestů proti policejnímu oddělení v Auroře kvůli zabití Elijaha McClaina.[7][8]
Organizace
[editovat | editovat zdroj]PSL nezveřejňuje počty členů. V roce 2022 strana uvedla, že se její organizace či členové nacházejí ve „více než 100 městech“.[9]
PSL je demokratickou centralistickou stranou, což znamená, že „všichni členové, včetně těch, kteří nesouhlasí, jsou povinni veřejně hájit a plnit“ všechna rozhodnutí PSL. Nejvyšším orgánem PSL je sjezd strany, který se koná každé 2 až 3 roky a který vybírá vedení ústředního výboru. Ústřední výbor PSL může jmenovat až 40 % delegátů sjezdu.[10]
Ideologie
[editovat | editovat zdroj]
PSL označuje sama sebe jako marxisticko-leninskou stranu[5], někteří socialisté jí však považují za marxistickou či kampistickou.[11]
PSL popisuje svůj hlavní cíl jako revoluční svržení kapitalismu a nastolení státního socialismu jako přechodného stadia ke komunistické společnosti a uvádí, že „lidstvo má dnes pouze dvě možnosti: stále ničivější kapitalismus, nebo socialismus“ Partaj označuje americký kapitalismus jako „diktaturu bohatých“, vyzývá ke spojení dělnické třídy a kompletní rekonstrukci amerického systému. V jejich programu lze naleznout zdravotní péči pro všechny, důstojné mzdy, bezplatné vzdělání, antidiskriminační zákony či právo na bydlení.[12] Odmítá též ve Spojených státech rozšířenou policejní brutalitu a podporuje hnutí Defund the Police. Zároveň strana silně podporuje práva LGBTQ+ komunity ve Spojených státech.
Zahraniční záležitosti
[editovat | editovat zdroj]V rámci zahraničních věcí razila Strana za socialismus a svobodu tezi, že každý, kdo se postaví americkému imperialismu, je jejich spojencem. I proto čelí kritice nejen z mainstreamových pravicových kruhů, nýbrž i ze strany levicových a socialistických iniciativ a stran.[13][14]
Izrael a Palestina
[editovat | editovat zdroj]PSL zastává právo Palestiny na vlastní stát a upozorňuje na izraelské porušování lidských práv v Pásmu Gazy. Mluvčí PSL včetně kandidátky na prezidentku v roce 2024 Claudie de la Cruz hovořili na několika propalestinských demonstracích.[15]
Čína
[editovat | editovat zdroj]Mnozí členové PSL obhajují potlačení maďarské revoluce v roce 1956 Sovětským svazem. Podporuje Komunistickou stranu Číny a kritizuje pouze její kapitalistické ekonomické reformy. PSL tvrdí, že „militantní politická obrana čínské vlády“ je nezbytná k odvrácení „kontrarevoluce, imperialistické intervence a rozkladu“. PSL popírá, že by v Číně docházelo k potlačování lidských práv a důrazně popírá, že Lidová osvobozenecká armáda zmasakrovala protestující studenty při protestech a masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.[16] PSL také podporovalo potlačování demokratických protestů v Hongkongu.[17]
Severní Korea
[editovat | editovat zdroj]PSL podporuje vládu Kim Čong-una.[18] PSL označuje Severní Koreu za „jednu z mála skutečně existujících alternativ globálního kapitalistického systému shora dolů“.[2] Strana obhajuje severokorejský jaderný program[19][20] a odmítá tvrzení, že by v KLDR docházelo k porušování lidských práv, které označuje za „chabě zastřené ospravedlnění americké agrese vůči Severní Koreji.“[21][22]
Rusko-ukrajinská krize
[editovat | editovat zdroj]PSL podpořila ruskou anexi Krymu v roce 2014.[23] Ačkoliv nepodpořila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, vinu za invazi připsala Severoatlantické alianci a Spojeným státům. Ve svém prohlášení PSL zdůraznila „těžkou situaci etnických Rusů v Donbasu“, „legitimní bezpečnostní obavy Ruska“ a „provokativní chování NATO“.[24][25]
Výsledky voleb
[editovat | editovat zdroj]Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Kandidát/ka | Spolukandidát/ka | Počet hlasů | % | Přístup k volebním lístkům | Poznámky | Reference |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2008 |  |
 |
6,818 | 0,01% | 137/538
|
[26] | |
| 2012 |  |
Yari Osorio
|
7,791 | 0,01% | 146/538
|
[27] | |
| 2016 | |
|
74,027 | 0.05% | 112/538
|
La Riva byla také nominována Stranou míru a svobody, avšak s jiným spolukandidátem, aktivistou Dennisem Banksem | |
| 2020 | |
 |
86,239 | 0.05% | 195/538
|
také nominováni Stranou míru a svobody | [28][29][30] |
| 2024 |  |
 |
6,818 | 0.01% | 220/538
|
také nominovány Stranou míru a svobody | [31][32][33] |
Volby do Kongresu USA
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Kandidát/ka | Komora | Stát a obvod | Počet hlasů | % | Výsledek | Reference |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2008 | Nathalie Hrizi | Sněmovna reprezentantů |  |
5,793 | 2.2/100
|
neuspěla | [34][35] |
| 2008 | Michael Prysner | Sněmovna reprezentantů |  |
6 | 0/100
|
neuspěl | [36] |
| 2010 | Gloria La Riva | Sněmovna reprezentantů | |
5,161 | 2.5/100
|
neuspěla | |
| 2014 | Frank Lara | Sněmovna reprezentantů | |
2,107 | 1.9/100
|
neuspěl | [37][38] |
| 2018 | Jordan Mills | Sněmovna reprezentantů | |
233 | 0.1/100
|
neuspěl | [39] |
| 2020 | José Cortés | Sněmovna reprezentantů | |
1,821 | 0.9/100
|
neuspěl | [40][41] |
| 2022 | José Cortés | Sněmovna reprezentantů | |
3,327 | 2.2/100
|
neuspěl | [42] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WEBMASTER, P. S. L. About the Party for Socialism and Liberation [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c CORN, David. As a presidential candidate, Cornel West aligns himself with far-left radicals [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roots of the Workers World Party - Ken Lawrence | libcom.org. libcom.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BECKER, Ben. 15 years of building the Party, growing and learning – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KROITZSH, Aleka A. Local socialists see the "fog of anti-communism" lifting. Mission Local [online]. 2019-08-02 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BREDDERMAN, William. U.S Tech Mogul Bankrolls Pro-Russia, Pro-China News Network. The Daily Beast. 2023-05-29. Dostupné online [cit. 2024-09-08]. (anglicky)
- ↑ Protesters, demonstration leaders arrested in connection to rallies in Aurora [online]. 2020-09-17 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KAPLAN, Noah. The Election May Be Over, but Their Fight Has Just Begun. Westword [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Liberation. VIDEO: We need your help to build the movement for socialism – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PARTY FOR SOCIALISM AND LIBERATION. Party For Socialism And Liberation PSL Constitution 2022. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ "Campism" and the "New" (Anti-) Imperialisms [online]. 2020-07-13 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEBMASTER, P. S. L. Program of the Party for Socialism and Liberation [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A political critique of the Party for Socialism and Liberation. Freedom Socialist Party [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, George Martin Fell. Socialists and the War in Ukraine: A Response to the Party for Socialism and Liberation [online]. 2022-04-04 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Smoke, Palestinian Flags and Protest Chants Fill the Air as Thousands Surround White House. Yahoo News [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tiananmen: The Massacre that Wasn’t – Liberation School [online]. 2014-06-13 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PURYEAR, Eugene. What is happening in Hong Kong – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WOLF, Sherry. Sexuality and Socialism: History, Politics, and Theory of LGBT Liberation. [s.l.]: Haymarket Books 338 s. Dostupné online. ISBN 978-1-60846-076-2. (anglicky) Google-Books-ID: tITJsxo5y2gC.
- ↑ STAFF, Liberation. Why North Korea is developing nuclear weapons – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Liberation. Flyer: ‘North Korea has the right to possess nuclear weapons’ – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEACHAM, John. West’s favorite North Korean defector lied to UN – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Liberation. UN hypocrisy and human rights in North Korea – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BECKER, Brian. Crimea Referendum: the hidden truth behind the U.S.-Russia rivalry – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Liberation. PSL Statement on Russia’s military intervention in Ukraine – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, George Martin Fell. Socialists and the War in Ukraine: A Response to the Party for Socialism and Liberation [online]. 2022-04-04 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (no title). mediaworkers.org [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WINGER, Richard. Only One Presidential Candidate Files in Utah Using the Independent Candidate Procedure | [online]. 2012-08-17 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Presidential candidates on Colorado’s November 2020 ballot [online]. 2020-08-19 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dave Leip's Atlas of U.S. Presidential Elections. uselectionatlas.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ KUMAR, Arun. The other Indian American running for US vice president [online]. 2020-10-30 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GABBATT, Adam. ‘We are working-class women of color’: the long-shot socialist run for the White House. The Guardian. 2024-01-07. Dostupné online [cit. 2024-09-08]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Cornel West Is the Charlatan of the Year. The New Republic. Dostupné online [cit. 2024-09-08]. ISSN 0028-6583.
- ↑ VYŠANSKÝ, Roman. Třetí kandidáti v prezidentských volbách v USA. Stojí za slovo?. Deník Referendum [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Large Protest Against Health Insurance Companies in San Francisco. Indybay [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ P&F Campaign 2008: Nathalie Hrizi for Congress, 12th District. www.peaceandfreedom2008.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ STAFF, Liberation. Congressional candidate, anti-war vet Michael Prysner takes on workers’ issues – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Frank Lara (California). Ballotpedia [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Different Kind of Campaign/Una Campaña en apoyo al pueblo. Indybay [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In memoriam: Jordan Mills (1969-2022) - Peace and Freedom Party. peaceandfreedom.us [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Election 2020: José Cortés for U.S. Congress in California’s 50th District - Peace and Freedom Party. www.peaceandfreedomparty.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ FARBER, Zach. José Cortés for Congress 2020: On health care – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STONE, Ken. A Socialist for Congress? Comrade Cortés Aims to Oust Rep. Issa in GOP Heartland. Times of San Diego [online]. 2021-07-27 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Webové stránky PSL
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strana socialismu a svobody na Wikimedia Commons
