Přeskočit na obsah

Struna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
struny na harfě
Tento článek je o podlouhlém kusu materiálu v hudebních nástrojích. Další významy jsou uvedeny na stránce Struna (rozcestník).

Struna je drát nebo vlákno, které slouží jako zdroj zvuku u strunných nástrojů, jako je například kytara, viola, harfa nebo klavír.

Původně se struny vyráběly ze střev. Struny mají různou délku a v hudebním nástroji jsou udržovány v napnutém stavu tak, aby mohly volně vibrovat. Struny mohou být „jednoduché“, kdy jsou vyrobeny z jediného materiálu (ocel, nylon, dříve též střeva, žíně, šlachy a další pevné organické materiály) nebo „vinuté“, kdy je jádro z jednoho materiálu obtočeno jiným materiálem pro zvýšení hmotnosti a tloušťky struny. Používají se různé kombinace materiálů (uhlíková ocel, nikl, chrom a nejrůznější slitiny např. bronz).

Konstrukce struny

[editovat | editovat zdroj]

Struna musí být v nástroji napnutá. Proto mají struny obvykle na jednom konci kuličku nebo smyčku k upnutí do nástroje. Některé struny jsou chráněny na konci vinutím z hedvábí, struny mohou být kvůli snadné identifikaci barevně označeny.

Tón struny závisí na její váze a průměru - tloušťce. Obvykle se průměr struny uvádí v tisícinách palce. Tedy např. struna s označením 9 má tloušťku 0,009 palce (odpovídá 0,225 mm). Čím je tloušťka větší, tím větší je i hmotnost struny. Těžší struny ale vyžadují také větší napětí k dosažení stejné výšky tónu. Napnutou strunu je obtížnější přitlačit k pražci. Těžší struny vydávají hlasitější a plnější tón.

Ocelové kytarové struny se obvykle prodávají v sadách. Sada obsahuje všechny struny, které se na nástroj dávají. Sady jsou označeny podle tloušťky první struny (např. 9), nebo se používají dvě čísla, která označují tloušťku první a poslední struny v sadě (např. 9-45).

Příklad průměrů strun D'Addario (v palcích)

Název 1
(E)
2
(H)
3
(G)
4
(D)
5
(A)
6
(E)
Extra super light (8-38) .008 .010 .015 .021 .030 .038
Super light (9-42) .009 .011 .016 .024 .032 .042
Regular light (10-46) .010 .013 .017 .026 .036 .046
Extra light w/heavy bass (9-46) .009 .013 .021 .029 .036 .046
Medium (11-49) .011 .014 .018 .028 .038 .049
Heavy (12-54) .012 .016 .020 .032 .042 .054
Extra heavy (13-62) .013 .017 .026 .036 .046 .062

Struny pro basovou kytaru mají obvykle následující tloušťky. Pozor, další struny (5. a 6.) se obvykle prodávají zvlášť.

Název 1
(G)
2
(D)
3
(A)
4
(E)
5
(H)
Light (40-100) .040 .060 .080 .100 .130
Medium (45-105) .045 .065 .085 .105 .130

Nejčastěji se používají kovy - ocel nebo bronz. Používají se i přírodní (hedvábí, střívka) nebo syntetické materiály (nylon, kevlar).

Nejčastěji se používá hliník, bronz, měď, chrom, stříbro a nikl.

Vibrace struny

[editovat | editovat zdroj]

Na znějící struně vzniká tzv. stojaté vlnění. Struna vibruje v celém harmonickém spektru. Základní frekvence je nejhlubší a nejhlasitější. Závisí na hustotě, délce a napětí struny. Tato frekvence je vnímána jako výška tónu. Nad touto frekvencí zní další harmonické tóny, které jsou tišší a vyšší. Např. zní-li základní tón na frekvenci 440 Hz (komorní A), pak přeznívají další frekvence – 880 Hz, 1320 Hz, 1760 Hz, 2200 Hz, atd.

Základní tón struny odpovídá stojatému vlnění se dvěma uzly na koncích. U řady hudebních nástrojů, zejména smyčcových, lze pak hrát tzv. flažolety kdy se zlehka přidrží prst u struny a rozezněním struny se dosáhne vyšších harmonických tónů; například dotykem uprostřed struny zní tón o oktávu vyšší než základní tón.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Struna na Wikimedia Commons
  • Téma Struna ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo struna ve Wikislovníku
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy