Vals (Tyrolsko)
| Vals | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°3′45″ s. š., 11°30′2″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 129 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
  Vals | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 48,7 km² |
| Počet obyvatel | 532 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 10,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | 05279 |
| PSČ | 6154 |
| Označení vozidel | IL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vals je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. Obec náleží pod soudní okres Innsbruck.Žije zde 532[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vals zahrnuje celé šest kilometrů dlouhé údolí Valsertal, které se u St. Jodoku spojuje s údolím Schmirntal a u Stafflachu ústí do údolí Wipptal. Součástí Valsu je také náhorní plošina Padaun, jehož území sahá až k hlavnímu hřebeni Tuxer Hauptkamm v nadmořské výšce přes 3000 metrů. Na jihovýchodě tvoří obec také hranici s Jižním Tyrolskem (Itálie).[2] Údolím protéká západním směrem potok Valser Bach, který v obci St. Jodok nabírá zprava potok Schmirnbach a vlévá se zprava u Stafflachu do řeky Sill, který teče severním směrem k řece Inn. Centrem obce je St. Jodok, i když severní polovina stejnojmenné obce patří k obci Schmirn. U St. Jodok brennerská železnice překonává výškový rozdíl smyčkou.
Obec má rozlohu 4,71 km². Z toho 6,5 % tvoří zemědělská půda, 32 % alpské louky, 30,5 % lesy a 30 % vysokohorské území. Z celkové rozlohy je 7,2 % trvale osídleno.[3]
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Tři z pěti sousedních obcí se nacházejí v okrese Innsbruck-venkov, jedna v okrese Schwaz a jedna v Jižním Tyrolsku.[2]
| Steinach am Brenner | Schmirn | |
|
Finkenberg (okres Schwaz) | |
| Pfitsch
(Jižní Tyrolsko) |
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o oblasti pochází z roku 1313, kde je uvedena jako Valles. Název je odvozen od latinského vallis (údolí), protože oblast kdysi využívali románsky mluvící zemědělci z Wipptalu jako vysokohorskou pastvinu. Ve středověku se v údolí Vals těžil mramor a pocházejí odtud mimo jiné podlahy Hofburgu v Innsbrucku a innsbrucké katedrály. V roce 1809 se Vals stal bojištěm během bitvy u Bergiselu.[4] V roce 1942 bylo celé údolí zařazeno pod ochranu přírody a v roce 2001 bylo 35,19 km² zadního údolí Vals nově vyhlášeno jako oblast Natura 2000.[5] V době národního socialismu byli ve Valsu nasazeni váleční zajatci a nuceně nasazení dělníci pro plánovanou těžbu molybdenu v blízkosti Alpeiner Scharte do výšky 2950 m n. m. Za tímto účelem zde byly zřízeny tábory nucených prací. Ložisko molybdenu bylo malé, těžba nebyla úspěšná a v roce 1944 zastavena. Těžba si vyžádala mnoho obětí.[6]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Blason: V červeném štítu černý zkrácený klín se zlatou korunkou.
Znak je tvořen písmenem V, které symbolizuje strukturu údolí a koruna v něm svatého Jošta.[3][2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vals (Tirol) na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ a b c Vals. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Ein Blick auf die Gemeinde Vals. Statistik Austria [online]. 2023-12-31 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ FRITZ, Michael. Vals. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Valsertal. web.archive.org [online]. 2016-10-11 [cit. 2024-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Republikanischer Club – neues Österreich » Dienstag, 21. April 2009, …. archive.ph [online]. 2011-08-21 [cit. 2024-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-25.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vals na Wikimedia Commons
