Přeskočit na obsah

Vratislav Preclík

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: článku chybí vhodné členění, logická struktura, není psán encyklopedicky, obsahuje zbytečně přemíru málo relevantních referencí
ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
ikona
Tento článek má znaky reklamy, politické agitace, propagace, sebepropagace apod.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že obsah upravíte podle nezaujatého úhlu pohledu. O článku lze diskutovat na jeho diskusní stránce. Až do vyřešení, prosíme, tuto zprávu neodstraňujte.
Vratislav Preclík
Narození26. července 1946 (78 let)
Praha
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníhistorik, logistik, inženýr a spisovatel
ZaměstnavatelFakulta strojní ČVUT (od 1969)
OceněníČestná medaile T. G. Masaryka (1998)
Funkcedocent
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vratislav Preclík (* 26. července 1946, Praha) je český strojní inženýr, odborník v logistice a technologickém projektování, amatérský historik, publicista a spisovatel, vysokoškolský pedagog. Jako znalec odkazu T. G. Masaryka je místopředsedou a zakladatelem spolku Masarykovo demokratické hnutí a dalších občanských sdružení. Založil časopis Strojař, obnovil Čas, kde je předsedou redakční rady, a napsal čtrnáct vysokoškolských textů, včetně monografií.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze. Jeho otec, Vratislav Jan František Preclík z Nuslí, pracoval od doby první republiky jako knihkupec v tiskárně F. B. Batovce na Národní třídě v Praze a byl redaktorem časopisu Mladá generace[2], maminka Marie narozena ve Skutči roku 1913, lidová malířka, pocházela ze starého rodu Becků z Horní Lužice.[3] Studoval na Vyšší průmyslové škole strojnické Josefa Božka v Praze 1 (maturita a obhajoba kvalifikační práce s vyznamenáním v květnu 1964) a inženýrské studium na ČVUT v Praze, fakultě strojní u profesora Josefa Pešáka, v letech 1964 až 1969, a získal diplom s vyznamenáním. V roce 1968 se pokusil obnovit Masarykovu akademii práce (založenou po roce 1918[4][5] a rozpuštěnou v roce 1952)[6][7] v roce 1952 částečně začleněnou do nově vzniklé ČSAV (Československé akademie věd).[8]

Zaměstnání na vědě a výzkumu

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1969 pracoval v oblasti vědy, výzkumu a vývoje (z politických důvodů nebyl přijat mezi řádné pedagogické pracovníky, přestože úspěšně přednášel),[9] absolvoval pedagogické studium na Ústavu pro doškolování pracovníků ČVUT v Praze, pracoval na technických úkolech státního plánu,[10] externě vyučoval a studoval aspiranturu. V roce 1977 získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd[11] a po vědeckých atestacích byl samostatným vědeckým pracovníkem[12] ČVUT v Praze.[13] Podílel se na realizaci pružného výrobního systému v Olomouci.[14] Spolupracoval rovněž s výzkumnými ústavy a praxí na výzkumu využití moderní výpočetní techniky v oblasti technické přípravy výroby[15] a montáže.[16] i materiálového inženýrství[17].

Ocenění za vědeckotechnickou činnost, obhajoba habilitační práce a ustanovení docentem

[editovat | editovat zdroj]

K výročí fakulty strojní ČVUT obdržel 28. září 1989 medaili za práci v celostátní odborné skupině automatizace inženýrských prací[18] ČSVTS (Československé vědeckotechnické společnosti). V té době vypracoval autorsky také objektivní historii Fakulty strojní ČVUT (1945–1989) do publikace Stopami průkopníků,[19] v jejíž tiráži, po vypuštění zpracované části o srpnu 1968, včetně tehdy zvoleného, ale stranou neschváleného děkana Prof. Dr. Františka Krupky, nebyl autorsky uveden. Oficiálním pedagogem na fakultě se stal až po roce 1989, kdy se řádně habilitoval, byl jmenován a ustanoven docentem na fakultě strojní.[20] Vedl oddělení projektování. V roce 1990 se stal členem výboru celostátní odborné skupiny historie techniky při ČSVTS a členem redakční rady časopisu Strojnický obzor.[21] Jako předseda stipendijní komise fakulty a stipendijní komise při rektorátu ČVUT v Praze organizoval konference studentské tvůrčí činnosti a spolupracoval s Nadací Preciosa vedenou prof. Věnkem Šilhánem. Za práci byl dvakrát oceněn udělením a veřejným předáním „kubické zirkonie“.

Habilitace, školitelství, řešení grantových projektů a pedagogická činnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 byl ustanoven školitelem doktorského studia na ČVUT v Praze a vyučoval také doktorské předměty v češtině a angličtině. Krom vedení a řešení grantových projektů (GA ČR: „Návrh databáze obrobitelnosti“,[22] Návrh expertního systému technologičnosti konstrukce z hlediska montáže,[23] MŠMT: Nové materiály INFRA 2,[24] Výzkumný záměr „Integrované inženýrství“[25] aj.), přednáškové činnosti, rozsáhlé spolupráce s praxí a publikační činnosti na fakultě strojní i externě[26], připravil a zavedl výuku předmětů projektování na magisterském (inženýrském) i bakalářském studiu také v angličtině.[27]

Zaměstnání pedagoga

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1975 vedl přes 300 úspěšně obhájených diplomových a bakalářských prací a byl místopředsedou nebo členem komise pro obhajoby a státní závěrečné zkoušky na čtyřech ústavech (katedrách) ČVUT v Praze. Byl také ustanoven předsedou komisí pro státní závěrečné zkoušky a obhajoby bakalářských, diplomových a doktorských prací na TU v Liberci a ZČU v Plzni. Pro tyto univerzity a VUT Brno i VŠB TU Ostrava vypracoval řadu recenzních, oponentních i lektorských posudků kvalifikačních prací, učebních textů a publikací. V letech 2009 a 2010 působil rovněž jako středoškolský profesor.[1]

Dobrovolná práce v občanských sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989, kdy se stal členem sdružení pedagogických pracovníků postižených z politických důvodů,[28] pomáhal založit Masarykovo demokratické hnutí a byl zvolen jeho místopředsedou. V letech 1990 až 1995 vystupoval také v doprovodných programech na výstavách (Český malíř Herbert Masaryk, T. G. Masaryk – člověk a umění), které Masarykovo demokratické hnutí uspořádalo a zahajoval je prezident Václav Havel. Stal se rovněž předsedou přípravného výboru pro obnovu MAP (Masarykovy akademie práce). V letech 1992–93 založil dva časopisy, Strojař[29] a Čas.[30] V roce 1995 obnovil (s písemným souhlasem předsedy AV ČR – Akademie věd České republiky – prof. Rudolfa Zahradníka) Masarykovu akademii práce jako sdružení MAP, strojní společnost na ČVUT v Praze, kde je statutárním zástupcem.[31] Obě organizace zastupuje ve výkonném výboru a předsednictvu Evropského hnutí v České republice.[32] K životnímu jubileu obdržel 6. července 1996 od předsedy Masarykova demokratického hnutí dr. Emila Ludvíka pamětní dvojetuji se stříbrnými mincemi T. G. Masaryka, jako uznání za dosavadní dobrovolnou práci v občanském sdružení pro rozvoj demokracie.[33] V letech 1990 až 1998 se jako člen předsednictva MDH (Masarykova demokratického hnutí) účastnil svými příspěvky čtyř celostátních konferencí spolupořádaných Evropským hnutím v ČR, Univerzitou Karlovou (1990–1998) a Masarykovou univerzitou (1995) Evropské hodnoty demokracie a výchovy po zkušenostech s totalitou.[34] Každoročně také připravoval jako představitel Masarykovy akademie práce “besedy s válečnými letci RAF„ (František Fajtl, František Peřina, Stanislav Hlučka, Petr Uruba, Emil Boček, Jan Horal a další) pro studenty ČVUT v Praze i veřejnost. V roce 1999 spoluorganizoval rovněž konferenci k stému výročí Hilsnerova Polenského procesu.[35]

Ocenění za dobrovolnou práci v občanských sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Za dobrovolnou práci v Masarykově demokratickém hnutí byl 7. března 1998 v Míčovně Pražského hradu oceněn Čestnou medailí T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu.[36] Příspěvkem „T. G. Masaryk a August Comte“ se od 4. března 2000 zúčastnil čtyřdenní mezinárodní konference ke 150. výročí narození T. G. Masaryka na Pražském hradě[37] a ve Valdštejnském paláci, včetně odhalení pomníku TGM na Hradčanském náměstí prezidentem Václavem Havlem, na jehož přípravě a zbudování se podílel. Tehdy byl rovněž oceněn bronzovou medailí s reliéfem T. G. Masaryka.[38]

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Je autorem několika odborných publikací[39][40] a mnoha článků (Acta Polytechnica,[41] Strojař,[42][43][44] Strojnický obzor[45][46], Technik,[47] Technický týdeník, Strojírenská technologie,[48] Strojírenská výroba,[49] Čas,[50] Lidová demokracie[51][52][53][54], Lidové noviny[55][56] a další) s technickou,[57] ekonomickou,[58] Masarykovskou[59][60] i legionářskou[61][62] tematikou. Zúčastnil se mnoha mezinárodních konferencí s technickou[63] i legionářskou tematikou[64]. Mezi roky 1968 a 1987 patřil, spolu s bratrem, benešovským primářem MUDr. Zdeňkem Preclíkem a jeho spolužákem, později profesorem, MUDr. Janem Pirkem, mezi dobrovolné svatovítské zvoníky kardinála Františka Tomáška, zaměřující se na historii a kampanologickou literaturu. V pražské katedrále měl v roce 1973 rovněž církevní sňatek.[65] Syn Vratislav, pozdější absolvent stavební fakulty ČVUT v Praze, se narodil 18. ledna 1975.[66] Byl členem České genealogické společnosti, přispíval do Zpravodaje a ročenky, a poté (po ukončení činnosti ČGS v době normalizace) Klubu pro českou heraldiku a genealogii.[67] Jako člen výboru pracoval a publikoval také v celostátní odborné skupině historie techniky ČSVTS.[68] Autorsky se podílel na knižním vydání encyklopedického slovníku a následně ilustrovaných encyklopedií.[69][70] V letech 2006 až 2011 byl předsedou redakčního kruhu časopisu Čas, od roku 2011 je předsedou jeho nově ustavené redakční rady.[71] Přispívá pravidelně nejen do časopisu Čas (rovněž do jeho někdejší „Hospodářské rubriky ČASu“) [72][73] i jeho knihovničky[74], ale také publikuje knižně v rámci edice Masarykovy knižnice „Hlas“[75]. Zavedl rovněž rubriku „Hledání mostů přes řeku času, právě před sto lety,“ zahrnující také období První československé republiky.[76] Sleduje také historii období masarykovských časopisů Athenaeum, Čas i Naše doba ve vztahu k současnosti.[77][78] Zpracoval také řadu příspěvků o prvním českém prezidentovi.[79][80][81]

Další publikační historická činnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Zabývá se osobností Tomáše Garrigua Masaryka[82], také ve vztahu k jeho československým legionářům[83][84][85], spolutvůrcům republiky,[86] předním politikům,[87] a sokolské tradici[88], včetně míst jeho působení[89][90] a také jeho nadnárodním významem.[91][92]
  • Jeho dědeček byl ruským legionářem a do jeho blízkého příbuzenstva patřil i štábní kapitán Miloslav Šára starší (za druhé světové války popravený vedoucí odbojové skupiny KOS).[93][94]
  • Působí také jako recenzent a hodnotitel prací celostátní literární soutěže „Masaryk do škol“ (TGM – život, dílo a odkaz pro současnost i budoucnost), pro gymnázia, střední i základní školy[95] a na Magistrátu hlavního města Prahy v zasedacím velkém sále Nové radnice na Mariánském náměstí moderuje každoročně slavnostní vyhodnocení.[96]
  • Od roku 1990 vystupuje také na podvečerech MDH a EH v ČR v divadle Kolowrat a v Klubu techniků na Novotného lávce 5 v Praze 1.[97]
  • Na VI. sněmu Masarykova demokratického hnutí 10. září 2021 v Praze 1 na Senovážném náměstí 23 byl zvolen již po šesté jeho místopředsedou.[98] Jako místopředseda MDH a člen jeho předsednictva se snaží naplňovat praktický odkaz T. G. Masaryka.[99]
  • Je zakládajícím členem Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, jeho čestným místopředsedou, publikujícím o této problematice řadu prací.[100][101]

Další vědeckotechnická publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve vědeckotechnickém recenzovaném časopise Strojař[102][103], vydávaném Masarykovou akademií práce, strojní společností na ČVUT v Praze, z.s. je od roku 1992 členem redakční rady a vedoucím redaktorem. Jeho vědeckotechnické příspěvky jsou zaměřeny nejen na oblast projektování, racionalizace, průmyslové logistiky[104] a logistiky jako vědy,[105] ale i na vědecké základy strategie Průmyslu 4.0.[106]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • Medaile k 125. výročí Fakulty strojní ČVUT v Praze (1864–1989), udělil děkan fakulty, velká posluchárna 256, Technická 2/4, Praha 6, 28. září 1989
  • Masarykova stříbrná etuje k životnímu jubileu (50 let, 26. 7.), udělil dr. Emil Ludvík, předseda MDH, Zasedací síň Masarykova demokratického hnutí, Na Příkopě 10, Praha 1, 6. července 1996
  • Čestná medaile T. G. Masaryka, (za věrnost odkazu TGM a jeho uskutečňování), udělilo předsednictvo Masarykova demokratického hnutí, Míčovna Pražského hradu, 7. března 1998[107]
  • Masarykova bronzová medaile k 150. výročí narození TGM za aktivní účast na mezinárodní konferenci T. G. Masaryk „Idea demokracie a současné evropanství“, Praha – Hrad 4.–7. března 2000, garant H.E. Václav Havel, 4. března 2000
  • Uznání za spolupráci mezi ČVUT v Praze a Nadací Preciosa udělením „Kubické zirkonie“ předsedy nadace, udělil předseda představenstva prof. Věněk Šilhán, Praha 6, rektorát ČVUT, duben 2009,
  • Uznání za spolupráci mezi ČVUT v Praze, Fakultou strojní a Nadací Preciosa udělením „Kubické zirkonie“, ředitel nadace Ing. Ivo Schotta, velká posluchárna 266, Technická 4, Praha 6, duben 2017

Knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • Průmyslová logistika
  • Masaryk a legie

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Významné výstavy, na nichž se podílel přípravou, organizací, přednáškami, doprovodnými programy, moderováním, besedami, průvodcovskou službou i autorsky:

  • 125 let Fakulty strojní ČVUT v Praze, září – prosinec 1989, Národní technické muzeum v Praze, Praha 7[108]
  • Český malíř Herbert Masaryk, život a dílo, říjen 1993 – leden 1994, Národní třída, síň ÚLUV, Praha 1[109]
  • T. G. Masaryk – člověk a umění, březen – červen 1995, Národní třída, síň ÚLUV, Praha 1[110]
  • 2014 (srpen až říjen) Výstava Masarykův odkaz pro současnost a budoucnost v prostorách Senátu Parlamentu ČR (Valdštejnský palác), kde ji 20. srpna 2014 zahájil předseda senátu Milan Štěch.[111]
  • 2017–2018 Zlín, Kanada, USA, Toronto, Masaryktown[112]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Představujeme členy předsednictva Masarykova demokratického hnutí, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2021, roč. XXIX., čís. 136, ISSN 1210-1648, str. 2, 3
  2. ↑ Věstník ČOB 1929–1939, Československé obchodní besedy, Mladá Generace, příloha k Věstníku 1933–34, 300 str. Praha 1935; pozn: napsal řadu povídek, úvah, reportáží, fejetonů, esejí (také pod pseudonymem –ecl-) i textů písní a dalších příspěvků, poslední k výročí T. G. Masaryka k 7. březnu 1939 již nemohl být publikován. Poté byl zaměstnán v Gremiální nemocenské pojišťovně.
  3. ↑ Nejstarší členka MA, článek in Strojař, str.23–24, ročník XI., dvojčíslo 3,4, prosinec 2002, ISSN 1213-0591
  4. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Bude obnovena Masarykova akademie práce.“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, únor 1994, roč. II., čís. 4., (reg. Min. kultury ČR č. 7435/96, ISSN 1210-1648), str. 4–5
  5. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Prezident Osvoboditel právě před sto lety, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden – březen 2020, roč. XXVIII., čís. 129. ISSN 1210-1648, str. 9–16
  6. ↑ Encyklopedický slovník, heslo Masarykova akademie práce, str. 655, ISBN 80-207-0438-8 Odeon, Praha 1993
  7. ↑ Preclík Vratislav: K výročí vzniku Masarykovy akademie práce, Bulletin asociace strojních inženýrů, str. 22–26, č.45, ASI www.asicr.cz, Praha, březen 2009
  8. ↑ PRECLÍK, Vratislav: K stému výročí vzniku Masarykovy akademie práce, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2020, roč. XXIX. , dvojčíslo 1, 2. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 2–20
  9. ↑ Rehabilitační omluvný dopis děkana fakulty strojní ČVUT v Praze prof. Ing. Jiřího Šestáka a zpráva rehabilitační komise fakulty doc. Brzkovského, Praha 1990
  10. ↑ Technická příprava výroby, Špecializované štúdium technologov, projektantov a racionalizátorov montážnych prác, I–III, oddíl v knihe, díl II. část D, str. 7–107, knižnica Domu techniky Bratislava – školicí stredisko Stupava, ALFA Bratislava 1978
  11. ↑ Problematika automatizovaného zpracování technologické dokumentace pro montáž, disertační práce, ČVUT v Praze 1977
  12. ↑ Tři vědecké atestace ČSAV, 1979, 1982 a 1986 (čs. akademie věd)
  13. ↑ Vratislav Preclík: Optimalizace pořadí činností při montáži, svazek 32, str. 277–281, Strojírenská výroba č. 4, 1984
  14. ↑ PRECLÍK, Vratislav – ZIKA, Jiří: Závěrečná zpráva o řešení dílčích etap státních úkolů P-15–124–060–28-E02 (1976–78 Návrh metodiky zpracování technologické dokumentace pro pružné výrobní systémy), P-14–124–025/05 (1979–80 Studie projektového úkolu CAD/CAM), VZ 308, listopad 1980, Katedra Nauky o obrábění, ČVUT v Praze
  15. ↑ Kolektiv autorů: Využití výpočetní techniky v útvarech technické přípravy výroby, 140 s., ed.č.3200, publikační č. 60/652/86, Dům techniky ČSVTS Ostrava, říjen 1986
  16. ↑ V. Preclík, J. Nevečeřalová: Expertní systém technologičnosti konstrukce pro montáž ve strojírenství, in Technik. 2004 ročník 12, číslo 7, str. 34–36, ISSN 1210-616X
  17. ↑ Nevečeřalová Jitka, Preclík Vratislav, Pluhař Jaroslav: Technická pomoc při uplatnění metody přesného lití(vypracování struktury materiálů) VZ č.9, str.1–50, č. HS 221 388, Katedra nauky o materiálu K 232, ČVUT v Praze, prosinec 1988
  18. ↑ Vratislav Preclík: O modernizaci technologické přípravy výroby, in Pražský impuls, bulletin Městské rady a Domu techniky ČSVTS v Praze, č. 4 / 1985, str. 32–34, ÚVTEI 76002 (DT 2910), Dům techniky Praha 1985
  19. ↑ J. Všetečka, A. Bolek: Stopami průkopníků, (Fakulta strojní ČVUT v Praze), Praha 1989
  20. ↑ Malá ilustrovaná encyklopedie, A - Z, 2000 s., doc. Preclík autor hesel z oblasti strojírenství a stroj. technologie, technika všeobecně, ISBN 80-7309-362-6, Encyklopedcký dům, spol. s r.o., 1999
  21. ↑ Vratislav Preclík: Uplatnění mikropočítačů při projektování výrobních procesů a systémů, Strojnický obzor, str.12–15, ročník II., číslo 1/92, březen 1992, Česká strojnická společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tisk ALFA Praha 6;Vratislav Preclík: Optimalizace pořadí při montáži a vyvažování linek na základě teorie grafů, Strojnický obzor, str.10–14, ročník III., číslo 3/93, červen 1993, Česká strojnická společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tisk ALFA Praha 6
  22. ↑ Preclík, V. – Nevečeřalová, J.: Návrh databáze obrobitelnosti strojírenských materiálů, In: Technik. 2000, roč. 8, č. 2, s. 12–13. ISSN 1210-616X.
  23. ↑ Preclík, V.-Nevečeřalová, J.: Design for Assembly Expert System Proposal, (Návrh expertního systému technologičnosti konstrukce z hlediska montáže), In: Strojírenská výroba, 46 č. 3–4 (1998), s. 10–14, ISSN 0039-2456
  24. ↑ Preclík, V. – Nevečeřalová, J.: Research on Physico-Metallurgical Properties of Martensitic Rustless Steels for Machinability Database Design, In: Obrobitelnost strojírenských materiálů. Ústí nad Labem: Ústav techniky a řízení výroby UJEP, 1998, p. 66–69. ISBN 80-7044-232-8.
  25. ↑ On the Development of Methods and Means of the Integrated Mechanical Engeneering (Příspěvek k rozvoji metod a prostředků integrovaného inženýrství), In: Integrated Engineering Approach in Enterprise Management, Vol.1, p. 88–93 CTU Prague, ISBN 80-01-02248-X, Praha 2000
  26. ↑ Osnovy povinných a povinně volitelných předmětů 2001–2002, Fakulta strojní, vydalo Ediční středisko ČVUT v Praze 2001, str. 110–116 (U 223 Ústav strojírenské technologie), doc. Preclík garance, vedení předmětů a přednášky: Projektování výrobních systémů, Projektování procesů obrábění a montáže, Projektování výrobních procesů, Logistika, Racionalizace výroby a další.
  27. ↑ Manufacturing Methods Improvement, 1996, Industrial Logistic, 1998, Manufacturing Process Planning, 1999, Technology of Automotive Production, 2003, Manufacturing Systems Design, 2006
  28. ↑ Sborník z konference: „Evropské hodnoty demokracie a výchovy po zkušenostech s totalitou“ , stať: „Bude obnovena Masarykova akademie práce“ a „Životopisy autorů (doc. Vratislav Preclík)“, Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, 2. mezinárodní konference EH v ČR, Evropské hnutí v České republice, Brno 1995
  29. ↑ Preclík, V.: „Logistický systém řízení KANBAN“ (recenze doc. Ing. Karel Dušák, zástupce vedoucího Katedry obrábění a montáže, FS TU v Liberci), Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, strojní společnosti na ČVUT v Praze, prosinec 2015, roč. XXIV., dvojčíslo 3–4, str.12–17, ISSN 1213-0591, registrace ministerstva kultury ČR č. E 13559
  30. ↑ Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2017, roč.XXV. čís. 120. ISSN 1210-1648, 40 s. (str. 1–9, Vratislav Preclík: Dr. Emil Ludvík, první předseda a zakladatel MDH) , registrace ministerstva kultury ČR č. 7435
  31. ↑ MA: Masarykova akademie práce, strojní společnost na ČVUT v Praze, zapsaný spolek ve vložce L6960 u Městského soudu v Praze (původně občanské sdružení 7.8.1995)
  32. ↑ Sborník z konference: Evropské hodnoty demokracie a výchovy po zkušenostech s totalitou, stať: „Vratislav Preclík: “Masaryk a svatý Václav„ (T. G. Masaryk a víra) a “Životopisy autorů„, Filosofická fakulta University Karlovy, 1. mezinárodní konference EH v ČR, 12. až 14. září 1994 (modrá posluchárna v Karolinu, zahájení ve Velké aule Karolina, garance Milan Uhde, předseda poslanecké sněmovny, Pavel Tigrid, ministr kultury, Ivan Pilip, ministr školství), Evropské hnutí v České republice a Universita Karlova , Praha 1994
  33. ↑ Udělení Masarykovy etuje k životnímu jubileu doc. Bořivoje Petráka (70 let) a doc. Vratislava Preclíka (50 let), Zasedací síň Masarykova demokratického hnutí, 6. července 1996, Na Příkopě 10, Praha 1
  34. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Masarykova akademie práce“, in Sborník z 2. mezinár. konference „Evropské hodnoty demokracie a výchovy po zkušenostech s totalitním režimem„ (FF MU Brno 7. a 8. 9. 1995), Ústav pedagogických věd Masarykovy univerzity, říjen 1996, ISBN 80-7204-060-X, str. 55 – 59, vydání 1998
  35. ↑ Vratislav Preclík: Hilsneriáda a česká společnost (konference 24.–26. listopadu 1999, Univerzita Karlova Praha k stému výročí Polenského procesu), reportáž in ČAS, str.15–16, ročník 7, číslo 35, prosinec 1999, ISSN 1210-1648
  36. ↑ Seznam nositelů Čestné medaile T. G. Masaryka v letech 1997–2007, Archiv MDH, Na Příkopě 10, Praha 1
  37. ↑ Vratislav Preclík: T. G. Masaryk, Auguste Comte a víra, in. Sborník z mezinárodní konference TGM, Praha-Hrad, březen 2000, nakl. EVA, Milan Nevole, Praha 2000
  38. ↑ Udělení bronzové medaile k 150. výročí narození TGM za aktivní účast na konferenci T. G. Masaryk “Idea demokracie a současné evropanství„, Praha – Hrad 4.–7. března 2000
  39. ↑ Vratislav Preclík: Využití typové technologie pro TgPV hřídelů, Sborník celostátního semináře „Automatizace technologické přípravy výrobku“ 15.–16. 6. 1989 Prachatice, č. akce 341 C, Český výbor strojnické společnosti, Dům techniky České Budějovice 1989
  40. ↑ Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 116 s., ISBN 80-01-02139-4, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000
  41. ↑ Systém typového řešení v technické přípravě montáží (státní úkol P-15), Acta Polytechnica, č. 3, řada II., str. 215–225, SPN Praha 1975, ISSN 1210-616X.
  42. ↑ Preclík, V.: “Logistický informační systém (1. část)„ (recenze doc. Ing. Karel Dušák, zástupce vedoucího Katedry obrábění a montáže, FS TU v Liberci), Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, strojní společnosti na ČVUT v Praze, listopad 2007, roč.XVI., dvojčíslo 3–4, str.14–24, ISSN 1213-0591, registrace ministerstva kultury ČR č. E 13559
  43. ↑ Vratislav Preclík-Jitka Nevečeřalová: Závěry z výzkumu fyzikálně-metalurgických vlastností martenzitických nerezavějících ocelí pro návrh databáze obrobitelnosti, článek in Strojař, str.1–13, ročník X., dvojčíslo 3,4, prosinec 2001, ISSN 1213-0591,
  44. ↑ Preclík, V.: “Průmyslová logistika základem projektování výrobních systémů„ (recenze doc. Ing. Karel Dušák, zástupce vedoucího Katedry obrábění a montáže, FS TU v Liberci), Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, strojní společnosti na ČVUT v Praze, prosinec 2014, roč.XXIII., dvojčíslo 3–4, str. 8–17, ISSN 1213-0591, registrace ministerstva kultury ČR č. E 13559
  45. ↑ Vratislav Preclík: Výzkum a výuka robotizace na belgické technické univerzitě, in Strojnický obzor, číslo 2/1991, str. 8–9, Česká strojnická společnost, průmyslové nakladatelství a vydavatelství UTRIN, U Sovových Mlýnů 9, Praha 1
  46. ↑ Vratislav Preclík: Využití průmyslových robotů pro automatizaci montáže, in Strojnický obzor, číslo 2/1992, str. 7–9, Česká strojnická společnost, průmyslové nakladatelství a vydavatelství UTRIN, U Sovových Mlýnů 9, Praha 1992
  47. ↑ Vliv fyzikálně-metalurgických charakteristik na obrobitelnost ocelí třídy 11 a 12, In: Technik. 1997, roč. 5, s. 34–35. ISSN 1210-616X
  48. ↑ Research on physico-metallurgical properties of martensitic rustless steels for machinability database design, In: Strojírenská technologie. 1998, vol. 3, no. 1, p. 66–69. ISSN 1211-4162.
  49. ↑ Výzkum využití vybraných fyzikálně-metalurgických charakteristik pro návrh databáze obrobitelnosti, In: Strojírenská výroba. 1997, roč. 45, s. 22–25. ISSN 0039-2456
  50. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Z Horního Dvořiště do Českých Budějovic (triumfální příjezd prezidenta Masaryka do vlasti 20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, listopad – prosinec 2003, roč.XI. čís. 55–56. ISSN 1210-1648, str.7–11
  51. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Znovu Masarykova akademie práce.“, in deník Lidová demokracie, 21. března 1990
  52. ↑ “Kytička Prezidentu Osvoboditeli„, deník Lidová demokracie březen 1990, “Vzpomínka na Zborov„, LD červen a červenec 1990, “Masarykova akademie práce„, LD září 1990, “Neteče voda, neteče...„ LD 30. března 1992, “Masarykovou stopou„, LD červen 1992
  53. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Zborovská vzpomínka“, in deník Lidová demokracie, s. 5, pondělí 11. května 1992
  54. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Kytička pro prezidenta Masaryka“, in deník Lidová demokracie, s. 7, pátek 4. března 1994
  55. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „T. G. M. a česká státnost“, in deník Lidové noviny, úterý 2. února 1993, str.11
  56. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk o velkém knížeti“, in deník Lidové noviny, 3 s., září 1994
  57. ↑ Vratislav Preclík a kol.: Automatizace montážních linek a Průmysl 4.0, článek in Strojař, str.1- 21, ročník XXVI., 1–4, prosinec 2017, ISSN 1213-0591, registrace MK ČR E13559
  58. ↑ Vratislav Preclík: Současný stav v tvorbě a uplatnění automatizačních programů-subsystém soustružení, Sborník přednášek „Nové směry a poznatky v oblasti ASNP“, Dům Kultury Trutnov, str. 46–63, 1988, 1. Vydání, povoleno MK ČSR 59–356–87, tematická skupina 07/12
  59. ↑ Vratislav Preclík: Hilsneriáda a česká společnost (konference 24.–26. listopadu 1999, Univerzita Karlova Praha k stému výročí Polenského procesu), reportáž in ČAS, str.15–16, ročník 7, číslo 35, prosinec 1999, ISSN 1210-1648
  60. ↑ PRECLÍK Vratislav: Kauza Kristiny Ringlové a případ Hilsnerův, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 119, str. 11–18, ročník XXV., červenec-září 2017, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  61. ↑ Vratislav Preclík: Zborov a T. G. Masaryk, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec 2003, roč. XI., čís. 53. ISSN 1210-1648, str.8–11
  62. ↑ Vratislav Preclík: Masaryk a bitva u Bachmače právě před sto lety, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden – březen 2018, roč. XXVI., čís. 121. ISSN 1210-1648, str.8–12
  63. ↑ Preclík, V.: “Design for Assembly„, in Proceeding of International Conference on Engineering Design ICED 1995, Vol.No 2, WDK Heurista Zurich
  64. ↑ Vratislav Preclík: Od Zborova k samostatnému demokratickému státu (Pořad na “Mikulášském„ gymnáziu v Plzni 15. října 2008, uváděla předsedkyně Klubu TGM paní Věra Míková), in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 84, str.28–34, ročník XVI., prosinec 2008, registrace Ministerstva kultury ČR,č. 7435, Registrace ISSN 1210-1648
  65. ↑ Matrika oddaných svatovítské kapituly v chrámu sv. Víta 26. července 1973, oddávající apoštolský administrátor Mons. dr. Karel Šebor
  66. ↑ Matrika pokřtěných u sv. Filipa a Jakuba v Praze 5, 31. května 1975
  67. ↑ Vratislav Preclík: Barokní pevnost olomoucká, Praha 1978
  68. ↑ Otto Smrček – Vratislav Preclík: Historie obrábění, Grada 2002
  69. ↑ Encyklopedický slovník, ISBN 80-207-0438-8 Odeon, Praha 1993
  70. ↑ Malá ilustrovaná encyklopedie, Encyklopedický dům, Praha 1999, ISBN 80-860-4412-2
  71. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Vzpomínka na hrdiny třetího odboje (Heliodor Píka, Milada Horáková), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec–září 2019, roč. XXVII. čís. 127. ISSN 1210-1648, str. 6–10
  72. ↑ PRECLÍK, Vratislav (-ecl-): „O mravnosti v hospodářství.“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, květen 1995, roč. III., čís. 9., reg. Min. kultury ČR č. 7435/96, (ISSN 1210-1648), str. 15–16
  73. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „TGM, věda, hospodářství a živnosti.“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, září 1995, roč. III., čís. 11., reg. Min. kultury ČR č. 7435/96, (ISSN 1210-1648), str. 15–18
  74. ↑ PRECLÍK, Vratislav (-ecl-): „Do naší knihovničky: H. Gordon Skilling: T. G. Masaryk, Against the Current (Proti proudu) 1882–1914 .“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden-únor 1995, roč. III., čís. 8., reg. Min. kultury ČR č. 7435/96, ISSN 1210-1648, str. 12–14
  75. ↑ Prchlík Vladimír: Masaryk a legie – základy svobodné republiky (recenze knihy Vratislav Preclík. Masaryk a legie), in Tučňák. měsíčník MČ Praha 4, str. 22, ročník XXV, listopad 2019,registrace MK ČR č. 12556
  76. ↑ Vratislav Preclík: Prezident Masaryk a Tusarova vláda, in Čas. Ročník XXVIII, číslo 130/duben-červen 2020, registrace MK ČR 7435, ISSN 1210-1648, str. 6–13
  77. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Profesor Masaryk v době založení časopisu ČAS, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2021, roč. XXIX., čís. 134. ISSN 1210-1648, str. 15–23
  78. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Profesor Masaryk, opora realistů“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2021, roč. XXIX., čís. 136, ISSN 1210-1648, str. 4–14
  79. ↑ PRECLÍK, Vratislav. „Václav Havel a počátky MDH“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2023, roč. XXXI., č. 143. ISSN 1210-1648, s. 2–14.
  80. ↑ PRECLÍK, Vratislav. „VÁCLAV HAVEL A MASARYKOVO DEMOKRATICKÉ HNUTÍ. Prezident Václav Havel a MDH v devadesátých letech“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2023, roč. XXXI., č. 144. ISSN 1210-1648, s. 6–17.
  81. ↑ PRECLÍK, Vratislav. „Věčný Václav Havel“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, podzim – zima 2024, roč. XXXII., č. 146. ISSN 1210-1648, s. 64–68.
  82. ↑ Vratislav Preclík: T. G. Masaryk – vznik Československa a jeho legionáři, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, září-prosinec 2013, roč. XXI. čís. 104. ISSN 1210-1648, str. 4–11
  83. ↑ Vratislav Preclík: O nové knize Masaryk a legie, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2019, roč. XXVII. čís. 126. ISSN 1210-1648, str. 18–21
  84. ↑ Preclík Vratislav: Masaryk a bitva u Bachmače, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 68, str.8–11, ročník XIII., listopad 2005, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  85. ↑ Vratislav Preclík: O téměř neznámém Masarykově legionáři, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2019, roč. XXVII. čís. 126. ISSN 1210-1648, str. 15–17
  86. ↑ Vratislav Preclík: Milan Rastislav Štefánik, Masarykův spolubojovník, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2019, roč. XXVII. čís. 126. ISSN 1210-1648, str. 5–10
  87. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17
  88. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a sokolská myšlenka, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben – červen 2018, roč. XXVI. čís. 122. ISSN 1210-1648, str.10–16
  89. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Masaryk v Plzni“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen 1997, roč. V., čís. 23. ISSN 1210-1648, str. 8 – 9
  90. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a Lány, právě před sto lety, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2020, roč. XXVIII., čís. 132. ISSN 1210-1648, str. 8 – 13
  91. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a mezinárodní postavení republiky právě před sto lety“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden – březen 2021, roč. XXIX., čís. 133. ISSN 1210-1648, s. 18–24
  92. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Toulky historií Masarykova demokratického hnutí aneb 30let jeho existence“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden – březen 2021, roč. XXIX., čís. 133. ISSN 1210-1648, s. 1–8
  93. ↑ Náš kalendář 2018, Českij kalendar, stať v knize Vratislav Preclík: TGM a jeho ruští legionáři právě před sto lety, 112 str., BBK 92 G 37, UDK 006.96, Vydavatel Klub TGM (Čech.Ukr), Užgorod 2018
  94. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 151, s. 157, s. 169
  95. ↑ Sborník oceněných literárních prací a studentů XI. ročníku soutěže TGM – život, dílo a odkaz pro současnost, 165 str., vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2020, ISBN 978-80-87173-54-1
  96. ↑ Jindřiška Nevyjelová: Slavnostní okamžik vyhodnocení soutěže nastal, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, září-prosinec 2013, roč. XXI. čís. 104. ISSN 1210-1648, str. 16–17
  97. ↑ PRECLÍK, Vratislav: „Profesor Masaryk a Podkarpatská Rus právě před sto lety“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden–březen 2019, roč.XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, str.18–23
  98. ↑ Členové Předsednictva MDH. www.masarykovohnuti.cz [online]. [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  99. ↑ Dolista Josef: „Rusko a Evropa v pojetí T. G. Masaryka“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, duben–červen 2015, roč. XXIII. čís. 110. ISSN 1210-1648, str. 12 (4–15)
  100. ↑ Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, z. s., in „Vzpomínky na spořilovské sokolské divadlo“, str. 59–60, Praha 2017, ISBN 978-80-906294-0-0, Vyd. Tomáš Hromádka REGIONPLUS, Praha 4
  101. ↑ PRECLÍK, Vratislav: K významnému jubileu bratra Vladimíra Prchlíka, čestného občana Prahy 4, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden–březen 2019, roč. XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, str.23–26
  102. ↑ Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, prosinec 2018, roč. XXVII., dvojčíslo 3–4, ISSN 1213-0591, 16 s. (str. 1–7 „Trendy hydrodynamického pohonu lodí“, str.8–16 „Provozní účetnictví jako nástroj vnitropodnikového řízení“, -ecl- editor) , registrace ministerstva kultury ČR č. E 13559
  103. ↑ PRECLÍK, Vratislav; NEVEČEŘALOVÁ PRECLÍKOVÁ, Jitka. Zpráva o činnosti Masarykovy akademie práce, strojní společnosti na ČVUT v Praze za období roku 2022, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, prosinec 2023, uzávěrka 31. ledna 2024, roč. XXXII., dvojčíslo 3,4 /2023. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 9–16.
  104. ↑ Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 359 s., ISBN 80-01-03449-6, Nakladatelství ČVUT v Praze, 2006
  105. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Kam kráčíš Průmyslová logistiko? Quo vadis Industrial Logistics?, in Strojař, časopis Masarykovy akademie práce, prosinec 2021, roč. XXX., čtyřčíslo 1–4. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 2–10
  106. ↑ PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden–červen 2019, roč. XXVIII., dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1–11
  107. ↑ Televizní přenos z Míčovny Pražského hradu, udílení čestných medailí Tomáše Garrigua Masaryka, za věrnost jeho odkazu, 7.3. 1998 ČT 1
  108. ↑ Stopami průkopníků (stručná historie Fakulty strojní ČVUT v Praze 1864 až 1989), Praha 1989
  109. ↑ WITTLICH, Petr; KOSÁKOVÁ-MEDKOVÁ, Eva. Herbert Masaryk : život a dílo : (1880–1915), katalog výstavy. Praha : Tvorba, Masarykovo demokratické hnutí, 1993. 48 str. ISBN 80-85386-67-4.
  110. ↑ Katalog výstavy: Tomáš Garrigue Masaryk – člověk a umění, Tvorba Praha a Masarykovo demokratické hnutí, Praha 1995
  111. ↑ Čas.: časopis Masarykova demokratického hnutí, září-prosinec 2014, roč. XXII. čís. 108. ISSN 1210-1648, str. 4–12
  112. ↑ Jindřiška Nevyjelová: Masarykovo demokratické hnutí v roce 2018, In.: Časopis Masarykova demokratického hnutí, leden–březen 2019, roč. XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, s. 1–5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vratislav_Preclík&oldid=24513131“
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy