Přeskočit na obsah

Wace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert Wace
Narození1100
Jersey
Úmrtí1174 (ve věku 73–74 let) nebo 1175 (ve věku 74–75 let)
Bayeux
Povoláníbásník, spisovatel a historik
Žánrepos, medieval chronicle a legenda
Významná dílaLé Roman dé Brut
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Wace (kolem 1100 – po 1174) byl anglonormanský básník.[1] Pocházel z ostrova Jersey a byl šlechtického původu.[2] Vyrůstal v Normandii, vzdělání získal v Caen a pak v Paříži, část života prožil také v Anglii[1] a svůj život zakončil jako kanovník v Bayeux.[2]

Waceho pamětní deska na jeho rodném ostrově Jersey

Prvními jeho básněmi byl život svatého Mikuláše a svaté Markéty.[2]

Jeho hlavním dílem je však rytířský román Román o Brutovi (asi 1155, Lé Roman dé Brut), veršovaná parafráze latinského spisu Historia Regum Britanniae (Dějiny britských králů), který roku 1136 napsal kněz Geoffrey z Monmouthu. Je zde líčen jednak život Aeneova pravnuka Bruta, prvního mytického krále Británie dosvědčující trojský původ Britů, jednak jde o svod artušovských pověstí, které Wace obohatil o vyprávění o kruhovém stolu a jeho rytířích. Pochází od něho rovněž jméno Arušova meče Excalibur namísto jména Caliburn, které používal Geoffrey z Monmouthu.[3] Skladba je pramenem Layamonovy veršované kroniky Dějiny Britů (Historia Brutonum)[1] a čerpalo z ní mnoho dalších spisovatelů, např. Chrétien de Troyes.[4]

Nedokončené zůstalo jeho druhé dílo Román o Rollovi (Roman de Rou), historie normanských vévodů, pojmenovaný podle Rolla, prvního z nich, obsahující také popis dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem[1] a končící bitvou u Tinchebray roku 1106. Podobně jako Román o Brutovi se mělo jednat o národní epos Normanů.

  1. a b c d Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 750.
  2. a b c Catholic Encyclopedia
  3. Nadie Wolf: The Arthurian Legends and Their Legacy, GRIN Verlag, Mnichov 2007, str. 6.
  4. Mystical World Wide Web. www.mystical-www.co.uk [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-03. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy