Xylofon
| Xylofon | |
|---|---|
 | |
| italsky Xilofono německy Xylophon anglicky Xylophone francouzsky Xylophone | |
| Klasifikace | |
| Příbuzné nástroje | |
Xylofon (z řečtiny xylos – dřevo a phoné – hlas) je hudební nástroj ze skupiny bicích nástrojů. Podle Sachs-Hornbostelova dělení xylofon patří mezi úderné idiofony. S největší pravděpodobností pochází z Indonésie a do Evropy se dostal asi v 15. století.
Provedení
[editovat | editovat zdroj]Xylofon se skládá ze soustavy dřevěných kamenů (laděných obdélníkových destiček), na které se hraje údery dřevěnou, gumovou nebo plastovou paličkou.[1] Pod kameny se nachází soustava rezonátorů. Tónový rozsah je dán počtem kamenů, nejčastější je od c1 (d1) do g3 (c4).[1] Xylofon má krátký a ostrý tón. Kameny jsou laděny chromaticky.
V symfonickém orchestru se používá jako sólový nástroj.
Xylofon v hudebních dílech
[editovat | editovat zdroj]Xylofon se nachází v mnohých dílech evropské klasické hudby. Jedny z prvních děl s xylofonem jsou skladby Danse macabre (1874) a Karneval zvířat (1886) od francouzského skladatele Camilla Saint-Saënsa. Také Gustav Mahler použil xylofon ve své Šesté symfonii. K popularizaci xylofonu v USA na začátku 20. století přispěla hlavně obliba hudebního stylu ragtime.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Malá československá encyklopedie, VI. svazek Š-Ž, vydala Academia, Praha 1987. S. 741
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu xylofon na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo xylofon ve Wikislovníku
