Přeskočit na obsah

Zuberec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zuberec
Zuberec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška760 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajŽilinský
OkresTvrdošín
Tradiční regionOrava
Zuberec
Zuberec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha72,33 km²
Počet obyvatel1 837 (31.12.2013[1])
Hustota zalidnění25,4 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaIng. Vladimír Šiška[2]
Vznik1592 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.zuberec.sk
E-mailobec@zuberec.sk
Telefonní předvolba+421-43
PSČ027 32
Označení vozidel (do r. 2022)TS
NUTS510238
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zuberec (polsky Zuberzec, maďarsky Bölényfalu) je obec na Slovensku v okrese Tvrdošín, v oravském regionu. Nachází se přibližně 30 km od polsko-slovenských hranic (ChochołówSuchá Hora). Rozkládá se v Zuberské brázdě, resp. ve Studené dolině v Západních Tatrách. Obec leží v nadmořské výšce 760 metrů, žije zde přibližně 1850 obyvatel.

Mezi zdejší významné objekty patří i slovenský skanzen lidové architektury Muzeum oravské dědiny. V katastrálním území obce je veřejnosti přístupná Brestovská jeskyně.[3]

Název Zuberec pochází od slova zubr, tj. od pojmenování zvířete z čeledi turovitých, které kdysi žilo i na slovenském území.

První zmínka pochází z roku 1593, kdy byla obec uváděna pod názvem Zwberczyc. V roce 1604, po vyplenění během Bočkajova povstání, Zuberec zanikl. Opětovné osídlení obce se zmiňuje v roce 1609. V roce 1624 žilo v Zuberci 12 rodin a přibližně 60 lidí.

V neklidném období 17. století za kuruckých bojů byla obec opakovaně pustošena, největší škody však způsobili vojáci polského krále Jana Sobieskeho v roce 1683. Osadníci zničenou obec postupně obnovovali a v roce 1715 žilo v Zuberci již 30 hospodářů a dohromady asi 150 obyvatel. Často se však vyskytovaly neúrodné roky, které decimovaly obyvatelstvo a vyhánělo je do úrodnějších regionů. Mnozí chodili na sezónní zemědělské práce do jiných stolic. Vedle řemeslných prací místní obyvatelé pálili vápno a tkali sukno. Koncem 18. století zde žilo 129 poddanských rodin, v roce 1870 měla obec 182 domů a 1 007 obyvatel.

Památky a muzeum

[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Vendelína zde byl postaven z důvodu nedostatku místa v obci Habovka podle návrhu významného architekta Milana Michala Harmince. Základní kámen byl položen v roce 1929. Kostel byl vysvěcen v roce 1933, kdy ho vysvětil Andrej Hlinka. Nacházejí se v něm relikvie sv. Vendelína. Kříž před kostelem pochází z roku 1834.

Muzeum oravské vesnice

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Muzeum oravské dědiny.

Muzeum bylo založeno v roce 1967, kdy byl 24. září položen základní kámen. Zpřístupněno veřejnosti bylo v roce 1975.

Jiné památky

[editovat | editovat zdroj]

Na území obce je postaveno 14 historických křížů.

Lyžařská střediska

[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nalézají tři lyžařská střediska s devíti lyžařskými vleky:

Turistické trasy

[editovat | editovat zdroj]
  • červená turistická značka turistická trasa: Zuberec – Ťatliakova chata
  • modrá turistická značka turistická trasa: Habovka – Zuberec – sedlo Prieková (Skorušinské vrchy)
  • modrá turistická značka turistická trasa: chata Zverovka – vrch Brestová (1 902 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
  • modrá turistická značka turistická trasa: Adamcuľa – Roháčská plea
  • zelená turistická značka turistická trasa: Zuberec – horárna Biela skala
  • zelená turistická značka turistická trasa: Brestová – vrch Mikulovka (Skorušinské vrchy)
  • zelená turistická značka turistická trasa: Zverovka – sedlo pod Osobitou – vrch Lúčna
  • zelená turistická značka turistická trasa: rozc. v Smutné dolině – Roháčská plesa– Baníkovské sedlo (2 045 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
  • žlutá turistická značka turistická trasa: Zuberec – sedlo Pálenica (1 570 m n. m., hlavní hřeben Západních Tater)
  • žlutá turistická značka turistická trasa: Brestová – Habovka
  • žlutá turistická značka turistická trasa: Zverovka – vrch Rákoň

Kulturní a sportovní akce

[editovat | editovat zdroj]
  • Podroháčské folklórní slavnosti (v roku 2008 - XXXIII. ročník)
  • Goralský klobúčik (Mezinárodní závody ve sjezdovém lyžování)
  • Zuberský triatlon zdravia
  • Roháčsky triatlon
  • Cena Janoviek (závody v lyžování – v obřím slalomu)
  • Cena Milotína - (závody v lyžování - závody ve večerním paralelním slalomu)
  • Štefanský výstup na Ťatliakovú chatu – (v prosinci)
  • Výstup a sv. omša na Lúčnej – (v září)
  • Výstup na Osobitú
  • Výstup na Sivý vrch – (v červnu)
  • Sviatok Hôr – (na začátku července)
  • Deň sv. Huberta – (v srpnu)
  • Oživené oravské remeslá – (Muzeum oravské dědiny)
  • Od baču syra, od gazdinej koláča – (Muzeum oravské dědiny)
  • Prechod na bežkách okolo Zuberca – (v únoru)
  • WSA Eurocup Zuberec – (závody psích spřežení)
  • Andrej Bážik (1866 – 1934), kněz a lidový spisovatel
  • Alexius Demian, lesník[7]
  • Jozef Prč, horal
  • Anton Kocian st., horal, preparátor (jeho preparáty jsou vystaveny na Oravském hradu i v evropských muzeích)
  • Cyril Harmata-Milotínsky, (1922 – 1970), kněz a náboženský básník


Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ignác Kuchtiak, Karol Maťkuliak: Zuberec – pod Roháčom žijem..., vydal Obecný úrad v Zuberci, Sign. 28.744-28.745

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuberec na slovenské Wikipedii.

  1. Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine. (ZIP 187 kB)
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Vladimír Šiška je v seznamu. Dostupné online. 
  3. Brestovská jaskyňa. www.ssj.sk [online]. [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  4. Úvod. www.janovky.sk [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  5. Ski areál Zuberec - Milotín. LYZOVANI.CZ [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  6. Zverovka – Spálená » Lyžování » Tatry.CZ. www.tatry.cz [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  7. História turistiky v Roháčoch. www.angelfire.com [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy