Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Alexandrin

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alexandrin
Autor: Václav Emanuel Mourek
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 822. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alexandrín

Alexandrin čili Alexandrinský verš zove se po francouzském básníku Alexandru de Bernay, který jím společně s Lambertem li Cors mezi léty 1180–1190 složil román o Alexandru Velikém (Li Romans d'Alixandre, vyd. Michelaut ve Stuttgartě r. 1846). – Verš jest jambický, šestistopý, uprostřed, t. j. po třetí stopě, s přerývkou čili diairesí, která se obyčejně, ač ne právem, nazývá caesurou. Tím rozpadá se řádka ve stejné polovice, a seřadí-li se veršů více, vzniká nudná jednotvárnost. Verše alexandrinské vážou se pravidelně rýmem, jenž může býti jednoslabičný (lichý, mužský) nebo dvojslabičný (sudý, ženský), kterýmžto druhým pak k šesti jambům v řádku přibývá slabika nadměrná. Nejlépe jest, střídají-li se obojí rýmy. A-y po čtyřech řadívají se též ve sloky, v nichž obyčejně první dvě řádky končí se rýmem ženským, ostatní dvě mužským. A. vzniknuv ve Francii, kdež jakési neurčitosti rhythmu a přízvuku dosti dobře odpovídal, tam také největšího nabyl rozšíření a v klassické době literatury ovládl ve všech druzích básnických, ve dramatě vážném i veselém, v epice, lyrice i didaktice. Ve dramatě a zejména ve veselohrách přerývkou a rýmem poskytuje básníku dobrou příležitost ke vtipným protikladům a úsečným odvetám. Proto bývalo též pravidlem, aby každým veršem končila se myšlénka; avšak novější básníci neobmezují se tímto poutem a myšlénky dle potřeby převádějí z verše do verše. Z Francie dostal se a. také do jiných literatur, hlavně do anglické, hollandské a německé. Do Němec uveden jest přičiněním Opitzovým, a jakkoli v něm. jazyku, jenž má přízvuk a tudíž i rhythmus daleko určitější nežli frančina, vypadá ještě nehybněji a nudněji, přece po všecko století sedmnácté a více nežli polovici osmnáctého byl téměř jediným rozměrem, jehož básníci užívali. Teprve Klopstock svým pokusem o zavedení meter starověkých, jakkoli se mu podařil jen skrovnou měrou, a hlavně pak Lessing zdařilým pěstěním jambů pětistopých vymýtili a. tak dokonale, že jím i pohrdáno, až zase novější básníci, jako Rückert, Freiligrath, Geibel a j. a-y psali a střídajíce jamby s anapaesty a spondeji, a řádky šestistopé se čtyřstopými (jakož ostatně i francouzští básníci činiti se naučili) způsobili více živosti a střídání. V českém básnictví vyskytují se po různu, ale nikdy nebylo jich užíváno hojnější měrou. V. M.

pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy