Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Komárov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Komárov
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 614–615. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Komárov
Související články ve Wikipedii:
Komárov (Brno), Komárov (Dolní Roveň), Komárov (Chuchelna), Komárov (Kladruby nad Labem), Komárov (Nechanice), Komárov (okres Beroun), Komárov (okres Olomouc), Komárov (Opava), Komárov (Toužim), Komárov (Vítězná)

Komárov: 1) K., ves v Čechách, hejtm. N. Bydžov, okr. Chlumec n. C, fara Vápno, pš. Kladruby; 28 d., 136 ob. č. (1890). — 2) K., popl. dvůr, někdy ves t. u Maličína, hejt. Čáslav, okr. Habry. — 3) K. (Komar), ves t., hejt., okr. a pš. Dvůr Kr. n. L., fara Kocléřov; 56 d., 346 ob. n. (1890), kaple sv. Jana Křt., 1tř. šk., pila, tkalcovství. — 4) K., průmyslová obec t., hejt. a okr. Hořovice, fara Mrtníky; 115 d., 958 ob. č. (1890), 5tř. šk., pš., obč. záložna, 2 mlýny, pila a šindelna a známé kníž. Hanavské železárny, jež řadí se k nejstarším v Čechách. Před bitvou na Bílé Hoře náležely železárny Jindřichu z Losu, v minulém a tomto stol. až do r. 1852 patřily hrabatům z Vrbna, načež přešly v majetek kurfiřta Bedřicha Viléma I. Hesského a jsou nyní svěřen. statkem knížecí Hanavské rodiny. Komárovské železárny byly první, jež v Čechách zavedly slévání železa vůbec a formování v písku zvláště, první, jež k výrobě plechů užily válců na místě kladiv vodou poháněných, a jež k vyhřívání plechu upotřebily kamenného uhlí, a první, jež se zabývaly výrobou dělových střel, železných kamen a umělecké litiny. Na zemské jubilejní výstavě v Praze r. 1891 vynikaly mezi ostatními železárnami vzorným provedením vystavených předmětů. Železárny komárovské mají nyní doly na železnou rudu ve Zdicích a Komorsku, roštovny rudy, vysoké pece na dřevěné uhlí, slévárny železa, smaltovnu, hamr, obráběcí a strojnickou dílnu, dílnu pro leštění a galvanisování kovů, dílnu ciselérskou a modelářskou, a zabývají se v novější době s úspěchem též kovolijectvím. Ve slévárnách nalézají se 4 kuplovny, 6 sušáren, 12 otáčecích a 8 pojezdných jeřábů, různé stroje k formování, přípravě hlíny, pak 2 jámy k lití trub na stojato atd. Celoroční výroba železáren obnáší 80.000 q různé železné litiny; počet zaměstnaných úředníků 23, mistrů 22 a dělníků jest přes 900. Železárny spojeny jsou vlečnou dráhou (2,65 km) se stanicí c. k. státních drah Hořovice na trati Smíchov-Brod. Závod tento vydržuje vlastním nákladem pokrač. školu pro učně železáren. Na K-ě připomíná se (r. 1263) Bohuslav z K-a, od poč. XIV. st. Pešíkové z K-a, z nichž dědicové Jiřího Pešíka z K-a prodali (1602) zboží komárovské Ottovi z Losu. Syn jeho Jindřich súčastnil se bouří stavovských, začež mu mezi jiným ves a statek K. se zámkem, dvorem popl., pivovarem, mlýny, hutí želez. a doly od král. komory zabrán a prodán (1623) Marii Eus. hr. z Martinic, načež brzy připojen k panství hořovickému. Roku 1888 postavila obec na místě bývalého zámku školu. K. jest rodištěm spisovatele Vinc. Bradáče. — 5) K., osada t., hejt. Kr. Hradec, okr., fara a pš. Nechanice; 13 d., 64 ob. č. (1890). — 6) K., osada t. u N. Vsi, hejtm. a okr. Mn. Hradiště, fara Boseň, pš. Kněžmost; 7 d., 41 ob. č. (1890). — 7) K., ves t., hejt. Milevsko, okr. Bechyně, fara Hlavatec, pš. Soběslav; 40 d., 291 obyv. č. (1890), kaple P. Marie, 1tř. šk., popl. dvůr Naděje a hájovna. — 8) K., ves t. na potoku Ladrantu, hejt. Pardubice, okr. Holice, fara a pš. Dašice; 53 d., 378 ob. č. (1890), 1tř. šk., kamenná kaple sv. Petra a Pavla. Na záp. konci K-a připomíná se tvrz, sídlo vladyků z K-a, z nichž známí jsou Beneš a Hlaváč (1454). R. 1534 seděl na tvrzi Václav Komárovský z Libanic a po něm jeho synové. — 9) K., osada t. na soujmenném vrchu, hejtm., okr., fara a pš. Semily; 41 d., 253 ob. č. (1890). — 10) K., osada u Nesyté t., hejt. a okr. Trutnov, fara a pš. Hořičky; 10 d., 52 ob. n. (1890), myslivna. — 11) K. (Kumerau), far. ves t., hejt. a okr. Žlutíce, pš. Štědrá; 39 d., 120 ob. č., 192 n. (1890), kostel sv. Vavřince z r. 1750 (ve XIV. st. far.), 1tř. šk. a na Hrádku sklárna. Po r. 1623 zanikla fara, kostel stal se fil. a r. 1857 povýšen na farní.

12) K. (Kumrowicz), far. ves na Moravě, hejt. a okr. Brno; 74 d., 202 ob. č., 632 n. (1890), kostel sv. Jiljí, 5tř. šk., pš., četn. st., mlýn, výroba vaty, octárna, továrna na svíčky, mýdla a lihoviny. Přes Švarcavu žel. most. Deskový statek král. kapituly v Brně. Někdejší proboštství řádu sv. Benedikta, klášteru třebíčskému naleževší (uvádí se r. 1195), zaniklo (1527). — 13) K., ves t., hejt. Uh. Hradiště, okr. a pš. Napajedla, fara Pohořelice; 75 d., 374 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 14) K. (Komarn), ves t., hejt., okr. a pš. Šternberk, fara Mladějovice; 30 d., 5 ob. č., 161 n. (1890), mlýn.

15) K. (Komorau), far. ves ve Slezsku, hejt. a okr. Opava; 91 d., 595 ob. č., 32 n. (1890), kostel sv. Jakuba, 2tř. šk., pš., stanice sev. dr. cís. Ferdinanda (Svinov-Opava), továrna na chemikalie, zejména barvy. Samota Komárovské chalupy.

pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy