Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Lichnice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Lichnice
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 6. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lichnice

Lichnice, obecné pojmenování zřícenin hradu Lichtemburka, který se na konci ostrohu ze Železných hor nade vsí Třemošnicí vypínal. Hora ta slula prvotně Světlice a z toho utvořeno něm. jméno. Zakladatelem byl Smil ze Žitavy (ok. r. 1250), jehož potomci se odtud pánové z Lichtemburka (v. t.) nazývali. Jindřich, syn Oldřichův, prodal L-ci králi Janovi a odtud se stala královským hradem a sídlem popravce čáslavského kraje. Od r. 1331 měl jej Štěpán z Tetína v zástavě, ale kralevic Karel jej vybavil. Později jej měli v zástavě pánové z Lipého a Jindřich z L. 1346 L-ci na díl svůj obdržel. Karel IV. nikdy L. nezastavoval, teprve r. 1394 zastavena Štěpánovi z Opočna († 1397). Ok. r. 1410 dály se odtud škody a to bylo příčinou, že Václav IV. L-ci vyplatil. Dal ji pak za vdovské věno králové Žofii, ale r. 1421 opanována od vítězného vojska Pražanův a odevzdána Hynkovi Krušinovi z Lichtemburka. Později postoupena Janovi Městeckému z Opočna, jenž držel se stranou pod jednou a odtud veliké škody činil. Proto vytáhli Sirotci r. 1428 k L-ci a nadělavše drahně příkopů, bašt a srubů na východní straně mínili posádku vyležeti, avšak posádka se tak dobře držela, že trvalo oblénání celý rok. Dobytý hrad dán byl Janovi Hertvíkovi z Rušinova (1429), jenž jej držel bez zápisu. R. 1470 jej prý Jindřich Víta ze Rzavého ztekl. Král Jiří vybaviv L-ci dal ji manž. své Johance († 1475), po níž ji dědil syn Jindřich kníže Minstrberský. Ale ten po velikých závadách zastavil L-ci Vilémovi Tetourovi z Tetova (před r. 1489). Vyplatil ji potom král Vladislav pro Mikuláše mladšího Trčku z Lípy (1490). Tento učinil L-ci předním sídlem svým a hrad opravil († 1516). Dědička jeho Johanka Trčková z Březovic postoupila roku 1516 L-ci svým pěti synům. R. 1533 dostala se na díl Zdeňkovi, jednomu z nich, ale ten ji postoupil r. 1534 Janovi staršímu a tento r. 1539 Janovi mladšímu. Když tento asi r. 1549 zemřel, ujal L-ci Vilém Trčka z L. a prodal ji r. 1555 poručníkům dětí někdy Zikmunda Robmhápa z Suché. Sirotci ti, Albrecht a Václav, rozdělili se r. 1564. Onen dostal L-ci, jež mu r. 1578 od krále a stavův dědičně byla doprodána († 1592). Čtyři synové jeho v dělení pokračovali a tak zůstalo k L-ci malé příslušenství. Dostal ji za díl Zikmund, ale když r. 1610 vyhořela, po léta ji nechal pustou a pak jen malou část obnovil. Sídlo vrchnosti přeneseno do Třemošnice. Po smrti Zikmundově († 1624) drželo ten statek pět synů, z nichž jeden, Ferdinand, jej r. 1637 ujal. Protože opevnění ještě stálo, dána sem r. 1645 král. posádka a přece sešlý hrad ještě r. 1646 Švédům vzdoroval. Po učinění míru zbořeno opevnění, ale zůstaly tu ještě tři světnice. R. 1747 připojena L., která ve století XVIII. úplně zpustla, k Ronovskému panství. Srv. Hrady, XII., 29. Sčk.

pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy