Ottův slovník naučný/Perth

Ottův slovník naučný
Perte du Rhône	Perth	Perth (hrabě)

Údaje o textu
Titulek:	Perth
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 563–564. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Perth (Skotsko)
Související články ve Wikipedii: Perth

Perth [perdz]: 1) P., parlamentní a hl. město skotského hrabství t. jm. na pr. bř. ř. Tay, na počátku jejího aestuaria do Firth of Tay, při ústí ř. Almond, na nejdůležitější cestě ze skotské vysočiny do nížiny a na trati Coatbridge-P.-Aberdeen dráhy Caledonské a P.-Forres dráhy Vysočinové, má 30.425 obyvatelů (1896), ulice široké a přímé, domy většinou staré, polohu velice malebnou pod zalesněnými vrchy, s nichž jest překrásný rozhled; na březích řeky jsou 2 parky, North Inch a South Inch, proti nim pak na levém břehu za mostem s 9 oblouky a dlouhým 256 m rozkládá se předměstí Bridgend. V městě jest několik starobylých chrámů, mezi nimi kathedrála St. John slohu gotického, u jejíhož oltáře probodl anglický král Eduard III. svého bratra vévodu Cornwallského a v níž kázal Knox, hrabská budova řeckého slohu, krásná radnice, museum, divadlo, akademie pro studia filosofická, mathematická a fysikální, blázinec, nová a stará trestnice, v parcích jsou sochy Waltera Scotta a prince Alberta. Čilý jest průmysl, zvláště výroba zboží vlněného, bavlněného a lněného, provazů, lučebnin, skleněných rour k průmyslovým účelům, dále barvířství, pivovarství a slévání železa. Přístav P-u jest přístupný lodím do 200 t, přístavní ruch činí (1896) 118 lodí připlulých s 10.948 t, z nichž je 34 lodí cizích s 5336 t, a 117 lodí vyplulých s 10.855 t, z nichž 34 lodí cizích s 5666 t. Dováží se stavební dříví, uhlí, sůl a hnojivo, hlavním předmětem obchodu jsou polní plodiny. V městě sídlí několik konsulův (americký, německý a j.). Na vých. od P-u na ř. Tay leží zámek hraběte Mansfielda, na místě bývalého hradu skotských králů Scone, kde tito byli korunováni a kde usídlil se ještě r. 1745 nápadník trůnu Karel Eduard. Posvátný korunovační kámen skotský odnesl odtud r. 1296 anglický král Eduard I. do opatství westminsterského, kde chová se dosud jako čásť korunovačního křesla anglického. Nedaleko odtud jsou zříceniny opatství Scone. – P. jest jedno z nejstarších měst Skotska a vznikl na místě římského tábora, zřízeného zde Agricolou. Roku 1153 povýšen již na město a byl do r. 1489 hlavním městem Skotska, jehož sněm zasedal buď zde nebo ve Scone. Roku 1311 zmocnil se ho Robert Bruce a pobořil jeho hradby, které obnovil opět Jakub II. Roku 1559 počala zde skotská reformace J. Knoxem, za občanských válek dobyl ho Montrose, r. 1651 Cromwell, r. 1715 a 1745 přívrženci Stuartovců. P. jest rodištěm afrického cestovatele Lennoxe Kerra († 1888).

2) P. nebo Perthshire, hrabství ve středním Skotsku mezi hrabstvím Argyle na z., Inverness na sz., Aberdeen na s, Forfar na v., Fife, Kinross a Clackmannan na jv. a Stirling na j., má plochu 6736 km². Celý západ a sever prostoupen jest Jižními Grampiany a jejich předhořími, táhnoucími se od jz. k sv. a složenými z ruly a slídy, místy i ze žuly a porfyru. Nejvyšší jejich vrcholky jsou: Ben More (1164 m) ve vých. pásmu, Ben Lui (1113 m) nad prameny řeky Tay v záp. pásmu, Ben Lawers (1215 m), nejvyšší to bod hrabství nad jez. Tay v pásmu záp., Cairn Gowar (1136 m) v uzlu Grampian Severních a jižních a m. j. Končina jihových. jest z části nízká a má ráz skotského Lowlandu. Na sv. od P-u počíná se depresse Strathmoreská a táhne se odtud do Forfaru. Půda jest složena z pestrého pískovce a jeví četné stopy doby ledové. Na j. a jv. jest tato čásť hrabství omezena pásmem Ochill Hills a jeho prodloužením, Sidlaws, původu sopečného a výšky do 710 m, na z. pak hornatinou Braes of Dune mezi Grampiany a Ochill Hills. Vodní toky hrabství směřují téměř vesměs od z. a s. k v. a j. a pramení většinou v podlouhlých jezerech na úpatí horských pásem, zv. lochs. Nejdůležitější řeka jest Tay, pramenící na hranicích Argylu, tekoucí hrabstvím v délce 170 km a odvádějící odtud většinu vodstva. Jezera zaujímají úhrnem 109 km², jsou velice malebná, největší z nich jsou: Erricht, Tay, Rannoch, Earn a Katrine. Podnebí jest velice rozmanité, na z. velice vlhké a na v. mnohem sušší. Lesy zaujímají 5,5% plochy hrabství a jsou zvěří z celého Skotska nejbohatší. Obyvatelů jest 122.185, z nichž 11,2% dosud mluví gaelsky, obcí jest 81. Hlavním pramenem výživy jest orba, role zaujímají 15,8% celé plochy a rozkládají se zvláště v nížině, kde jest úrodná rovina Carse of Gowrie. Pěstuje se hlavně pšenice, žito, oves, brambory a řípa, hojně jest i ovoce, zvláště jablek. Pastviny zaujímají 5,3% a počítá se 13.249 koní, 79.848 skotu, 735.178 ovcí, 8902 vepři a 137.223 kusy drůbeže. Hrabství má několik minerálních pramenů, lomy břidlicové a vápencové a něco uhlí i železa. Z průmyslové činnosti jest hlavní výroba hrubých látek, kterou zaměstnává se 8012 osob, mlynářství, pivovarství, slévání železa a strojnictví. V ř. Tay provozuje se čilé rybářství. Z železničních tratí nejdůležitější jest dráha Vysočinová (Highland Railway), projíždějící průsmykem Drumouchter ve výši 422 m. Do anglického parlamentu vysílá hrabství 2 poslance.

3) P., hl. město osady Západní Australie na jihozáp. břehu australském, na pr. břehu Swan Riveru, který rozšiřuje se zde v mohutný tok, rozdělený poloostrove m na P. Water a Melville Water a na jehož levém břehu jest předměstí South P., 19 km od okeánu Indického, spojené železničními traťmi s přístavem Fremantle na z., Kalgoorliem ve vnitrozemí, (Geraldtonem na s. a Bunburym na j., má 34.610 obyv. (1901), krásnou polohu mezi zelenými návršími, hlavní třída jest dlouhá 3 km, z budov vyniká kathedrála katolická a anglikánská, palác guvernéra, sněmovna, radnice, nemocnice atd. Město m á několik vyšších škol a jest sídlem osadní vlády, kat. a anglikánského biskupa, 5 konsurův, obchodní komory, několika bank a p. Ze závodů průmyslových zmínky zasluhují jen cihelny, rozsáhlejší obchod provozuje se pouze s vlnou. P. založeno bylo r. 1829 a teprve r. 1856 povýšeno na město, v posledním desetiletí však rychle vzrostlo. Tšr.