Oxid sodný

Oxid sodný
Obecné
Systematický název	Oxid sodný
Anglický název	Sodium oxide
Německý název	Natriumoxid
Sumární vzorec	Na2O
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	1313-59-3
PubChem	73971
UN kód	1825
Vlastnosti
Molární hmotnost	61,978 9 g/mol
Teplota tání	920 °C
Teplota varu	1 275 °C (rozklad)
Hustota	2,270 g/cm3
Index lomu	nD= 1,478 - 1,500
Rozpustnost ve vodě	reaguje (na NaOH)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	alkoholy (reaguje na alkoholáty)
Měrná magnetická susceptibilita	−4,021×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	krychlová
Hrana krystalové mřížky	a=555 m
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−416,1 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	480 J/g
Standardní molární entropie S°	75,3 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−376,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	1,177 JK−1g−1
Bezpečnost
	; GHS05; Nebezpečí
R-věty	R14, R34
S-věty	S8, S26, S30, S36/37/39, S45
NFPA 704	0 3 4 W
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid sodný (Na₂O) je jediný oxid sodíku.

Vlastnosti

Je to za normálních podmínek bílá krystalická látka.^[2] Její krystaly, podobně jako krystaly všech oxidů alkalických kovů, mají tzv. antifluoritovou strukturu, což znamená, že pozice aniontů a kationtů v krystalové mřížce jsou zcela obrácené, než je tomu u fluoridu vápenatého (CaF₂). Sodíkové kationty tvoří středy tetraedrů, neboť jsou připojeny na 4 atomy kyslíku, zatímco kyslíkové atomy tvoří středy krychle, neboť jsou navázány na 8 sodíkových iontů.^[3]^[4] Za vysokých teplot se rozkládá na peroxid sodný a sodík.^[5]

S vodou bouřlivě reaguje za vzniku hydroxidu sodného^[5] (je to vlastně jeho anhydrid):

Na₂O + H₂O → 2 NaOH

Při kontaktu s očima, pokožkou a sliznicí dýchací soustavy je silně dráždivý a zejména prášková forma může snadno způsobit zdravotní potíže. Vdechnutí většího množství dokonce může vyvolat plicní edém.^[5]

Příprava

Tento oxid je možné připravit např. reakcí oxidu dusného se sodíkem:^[6]

N₂O + 2Na → Na₂O + N₂

Taktéž je možné jej připravit tepelným rozkladem uhličitanu sodného:

Na₂CO₃ → Na₂O + CO₂

Použití

Oxid sodný se používá jako přísada při výrobě skla pro snížení teploty tavení oxidu křemičitého, který je hlavní složkou skla.

Reference

↑ ^a ^b Sodium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ WebElements Periodic Table of the Elements Sodium disodium oxide [online]. Dostupné online.
↑ Zintl, E.; Harder, A.; Dauth B. Gitterstruktur der oxyde, sulfide, selenide und telluride des lithiums, natriums und kaliums. Z. Elektrochem. Angew. Phys. Chem.. 1934, roč. 40, s. 588–93.
↑ WELLS, A.F. Structural Inorganic Chemistry. Oxford: Clarendon Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-19-855370-6.
↑ ^a ^b ^c SODIUM OXIDE (ICSC) [online]. inchem.org. Dostupné online.
↑ PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemical Compounds. [s.l.]: McGraw-Hill, 2003. Dostupné online.

Literatura

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid sodný na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[pubchem_cid_73971-1] Sodium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] WebElements Periodic Table of the Elements Sodium disodium oxide [online]. Dostupné online.

[3] Zintl, E.; Harder, A.; Dauth B. Gitterstruktur der oxyde, sulfide, selenide und telluride des lithiums, natriums und kaliums. Z. Elektrochem. Angew. Phys. Chem.. 1934, roč. 40, s. 588–93.

[4] WELLS, A.F. Structural Inorganic Chemistry. Oxford: Clarendon Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-19-855370-6.

[inchem-5] SODIUM OXIDE (ICSC) [online]. inchem.org. Dostupné online.

[chemhandbook-6] PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemical Compounds. [s.l.]: McGraw-Hill, 2003. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Anorganické soli sodné

Halogenidy a pseudohalogenidy	Fluorid sodný (Na F) • Hydrogendifluorid sodný (Na H F₂) • Bromid sodný (Na Br) • Chlorid sodný (Na Cl) • Jodid sodný (Na I) • Kyanid sodný (Na C N) • Kyanatan sodný (Na O C N) • Isokyanát sodný (Na N C O) • Thiokyanatan sodný (Na S C N)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeniy soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Chlornan sodný (Na O Cl) • Chloritan sodný (Na Cl O₂) • Chlorečnan sodný (Na Cl O₃) • Chloristan sodný (Na Cl O₄) • Bromnan sodný (Na O Br) • Bromitan sodný (Na Br O₂) • Bromičnan sodný (Na Br O₃) • Jodičnan sodný (Na I O₃) Jodistan sodný (Na I O₄) • Siřičitan sodný (Na₂S O₃) • Hydrogensiřičitan sodný (Na H S O₃) • Disiřičitan sodný (Na₂S₂O₅) • Dithioničitan sodný (Na₂S₂O₄) • Dithionan sodný (Na₂S₂O₆) • Síran sodný (Na₂S O₄) • Hydrogensíran sodný (Na H S O₄) • Disíran sodný (Na₂S₂O₇) • Peroxosíran sodný (Na₂S O₅) • Peroxodisíran sodný (Na₂S₂O₈) • Seleničitan sodný (Na₂Se O₃) • Selenan sodný (Na₂Se O₄) • Telluričitan sodný (Na₂Te O₃) • Metatelluran sodný (Na₂Te O₄) • Pentahydrogenorthotelluran sodný (Na H₅Te O₆) • Cis-dusnan sodný (Na₂N₂O₂) • Trans-dusnan sodný (Na₂N₂O₂) • Peroxodusnan sodný (Na O N N O O Na; Na₂N₂O₃) • Dusitan sodný (Na N O₂) • Dusičnan sodný (Na N O₃) • Orthodusičnan sodný (Na₃N O₄) • Peroxodusitan sodný (Na O O N O) • Fosfornan sodný (Na P O₂H₂) • Dihydrogenfosforitan sodný (Na H₂P O₃) • Hydrogenfosforitan sodný (Na₂H P O₃) • Dihydrogenfosforečnan sodný (Na H₂P O₄) • Hydrogenfosforečnan sodný (Na₂H P O₄) • Fosforečnan sodný (Na₃P O₄) • Dihydrogendifosforečnan disodný (Na₂H₂P₂O₇) • Hydrogendifosforečnan trisodný (Na₃H P₂O₇) • Difosforečnan sodný (Na₄P₂O₇) • Trifosforečnan sodný (Na₅P₃O₁₀) • Metafosforečnan sodný (Na P O₃) • Cyklotrifosforečnan sodný (Na₃P₃O₉) • Cyklohexafosforečnan sodný (Na₆P₆O₁₈) • Arsenitan sodný (Na As O₂) • Hydrogenarseničnan sodný (Na₂H As O₄) • Arseničnan sodný (Na₃As O₄) • Tetrahydroxidoantimonitan sodný (Na Sb(O H)₄) • Antimonitan sodný (Na Sb O₂) • Bismutičnan sodný (Na Bi O₃) • Uhličitan sodný (Na₂C O₃) • Hydrogenuhličitan sodný (Na H C O₃) • Šťavelan sodný (Na₂(C O₂)₂) • Hydrogenšťavelan sodný (Na H(C O₂)₂) • Orthokřemičitan sodný (Na₄Si O₄) • Metakřemičitan sodný (~Na₂Si O₃~) • Dikřemičitan sodný (Na₂Si₂O₅) • Trikřemičitan sodný (Na₂Si₃O₇) • Cínatan sodný (Na₂Sn O₂) • Cíničitan sodný (Na₂Sn O₃) • Metaboritan sodný (Na B O₂) • Tetraboritan sodný (Na₂[B₄O₅(OH)₄]•8H₂O) • Oktaboritan sodný (Na₂B₈O₁₃•4H₂O) • Perboritan sodný (Na₂H₄B₂O₈) • Hlinitan sodný (Na₃Al O₃) • Tetrahydroxidozinečnatan sodný (Na₂Zn(OH)₄) • Zinečnatan sodný (Na₂Zn O₂) • Rtuťnatan sodný (Na₂Hg O₂) • Železičitan sodný (Na₂Fe O₃) • Železan sodný (Na₂Fe O₄) • Manganitan sodný (~Na Mn O₂~) • Manganečnan sodný (Na₃Mn O₄) • Manganan sodný (Na₂Mn O₄) • Manganistan sodný (Na Mn O₄) • Technecistan sodný (Na Tc O₄) • Rhenistan sodný (Na Re O₄) • Chromitan sodný (Na₃[Cr(OH)₆]) • Chroman sodný (Na₂Cr O₄) • Dichroman sodný (Na₂Cr₂O₇) • Molybdenan sodný (Na₂Mo O₄) • Wolframan sodný (Na₂W O₄) • Metavanadičnan sodný (Na V O₃) • Orthovanadičnan sodný (Na₃V O₄) • Trititaničitan sodný (Na₂Ti₃O₇) • Zirkoničitan sodný (Na₂Zr O₃) • Diuranan sodný (Na₂U₂O₇)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid sodný (Na H) • Hydroxid sodný (Na OH) • Oxid sodný (Na₂O) • Peroxid sodný (Na₂O₂) • Superoxid sodný (Na O₂) • Hydrogensulfid sodný (Na S H) • Sulfid sodný (Na₂S) • Polysulfid sodný (Na₂S_n) • Selenid sodný (Na₂Se) • Tellurid sodný (Na₂Te) • Polonid sodný (Na₂Po) • Amid sodný (Na N H₂) • Imid sodný (Na₂N H) • Nitrid sodný (Na₃N) • Azid sodný (Na N₃) • Fosfid sodný (Na₃P) • Dihydrogenarsenid sodný (Na As H₂) • Tetrahydridoboritan sodný (Na B H₄) • Tetrahydridohlinitan sodný (Na Al H₄)

Jiné	Thiosíran sodný (Na₂S₂O₃) • Tetrathionan sodný (Na₂S₄O₆)