Alice Masaryková
Alice Garrigue Masaryková (3. května 1879 Vídeň[1], Rakousko-Uhersko[2] – 29. listopadu 1966 Chicago, USA) byla česká veřejná činitelka, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže, bojovala za zlepšení sociální situace a vzdělávaní žen. Byla dcerou Charlotty Garrigue Masarykové a Tomáše Garrigua Masaryka a po smrti své matky se stala první dámou Československa.
PhDr. Alice Masaryková | |
---|---|
PhDr. Alice Garrigue Masaryková | |
2. první dáma Československa | |
V roli: 13. května 1923 – 14. prosince 1935 | |
Předchůdkyně | Charlotta Garrigue Masaryková |
Nástupkyně | Hana Benešová |
Narození | 3. května 1879 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. listopadu 1966 (ve věku 87 let) Chicago, Illinois USA |
Místo pohřbení | Lány Česko |
Rodiče | Tomáš Garrigue Masaryk, Charlotte Garrigue Masaryková |
Příbuzní | Olga Masaryková (sestra) Herbert Masaryk (bratr) Jan Masaryk (bratr) Eleanor Masaryková (sestra) Anna Masaryková (neteř) Herberta Masaryková (neteř) |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | spisovatelka, politička, socioložka a překladatelka |
Commons | Alice Masaryková |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatMládí a vzdělání
editovatStudovala na Střední soukromé škole dívčího spolku Minerva a v červenci 1898 maturovala na chlapeckém Akademickém gymnáziu. Poté jeden rok hospitovala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Studia však po roce zanechala, kvůli špatnému zraku, a protože postrádala společnost, duchovní rozměr a zároveň byla nespokojená, že nemůže pomáhat lidem.[3] Přešla na filozofickou fakultu a vystudovala filosofii, sociologii a historii na Karlově univerzitě v Praze, kde v roce 1903 promovala jako čtvrtá doktorka vůbec. Studia si prohloubila na univerzitách v Berlíně, Lipsku a Chicagu. Kvůli zahraničním politickým aktivitám jejího otce profesora Masaryka v průběhu první světové války byla v letech 1915–16 vyšetřována a vězněna.[4] Zatčena byla v říjnu 1915 v souvislosti tzv. knoflíkovou aférou. Následovalo obvinění ze spoluúčasti na ukrývání Masarykových písemností, z účasti na otcových protistátních aktivitách a z vlastizrady. Byla převezena do vídeňského vězení, kde byla podrobena sérii výslechů. Alice Masaryková později uvedla, že vyšetřovateli Markusi Premingerovi bylo v podstatě lhostejné, co mu na jeho otázky odpovídala. Vzpomínala také na to, že dr. Preminger mluvil v narážkách, jimž nerozuměla, a že jí o otci řekl mnoho nového. K jejímu uvěznění tedy pravděpodobně nedošlo kvůli jejím odbojovým aktivitám, ale jako součást strategie rakousko-uherských úřadů při procesu proti jejímu otci.[5] Propuštěna byla na nátlak amerického velvyslance ve Vídni.[6]
Veřejné působení v Československu
editovatPo vzniku Československa se aktivně zúčastnila veřejného a politického života. V letech 1918–1919 byla poslankyní Revolučního národního shromáždění Republiky československé, kde ač Češka byla členkou slovenské parlamentní reprezentace (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Na mandát v parlamentu rezignovala v září 1919.[7][8] Vzhledem k tomu, že její matka a oficiální první dáma byla nemocná, fakticky vykonávala tuto roli Alice jako dcera prezidenta.[9]
V roce 1919 založila Československý červený kříž a 20 let byla jeho předsedkyní.[10] Za jejího působení vyvíjela tato organizace rozsáhlou zdravotnickou, charitativní a sociální činnost. Velmi se angažovala v ošetřovatelském školství, založila i Českou ošetřovatelskou školu. Alice Masaryková jednak aktivně podporovala vzdělávání ošetřovatelek a financování školy, jednak svým postavením a angažovaností pomáhala zvyšovat prestiž školy i ošetřovatelské profese. Její zásluhou přijely do Prahy roku 1920 tři americké sestry, které pomáhaly vybudovat na vysoké úrovni ošetřovatelskou školu v Praze. První česká ošetřovatelská škola byla po mnoho let zdrojem dobře vzdělaných diplomovaných sester nejprve pro Všeobecnou nemocnici v Praze, později pro další zdravotnické služby v nemocniční i v komunitní péči na celém území republiky.
V roce 1919 založila první Vyšší sociální školu v ČSR, v níž se připravovali v jednoročním studiu sociální pracovnice a pracovníci pro práci v terénu. Postupně ji také absolvovala řada diplomovaných sester, které začaly samostatně pracovat v lidovýchově a později kolem r. 1929 v Ošetřovatelské a zdravotní službě v rodinách. Stály dobře připraveny pro ošetřování i sociální a výchovnou práci v čele poraden, návštěvní služby a dalších terénních služeb, které zřizoval především Československý červený kříž.
V roce 1921 se postarala o vznik českých odnoží britského hnutí křesťanské mládeže YMCA a YWCA.[10]
Po smrti své matky se Alice Masaryková věnovala vedení „prezidentské“ domácnosti svého otce, spolupracovala s Josipem Plečnikem na úpravách Hradu a jeho zahrad. S pražskou ošetřovatelskou školou byla spjata po celý život. Pravidelně se účastnila sjezdů absolventek, předávání diplomů a dalších významných událostí až do r. 1948, kdy byla nucena odejít do ústraní.
Osud v emigraci
editovatPo komunistickém převratu v Československu a nevyjasněné smrti svého bratra Jana Masaryka odešla koncem roku 1948 do emigrace a od roku 1950 žila v USA. Majetek v Československu jí byl po emigraci zabaven, včetně domu v Lánech, který nechala postavit pro Československý červený kříž. Se svými neteřemi Annou a Herbertou Masarykovými, které žily v Československu, byla stejně jako sestra Olga pouze v písemném kontaktu.[11]
Alice Garrigue Masaryková zemřela 29. listopadu 1966 v Chicagu ve svých 87 letech. Její urna byla v roce 1994 z iniciativy Českého červeného kříže převezena do vlasti a uložena do rodinného hrobu v Lánech.
Galerie
editovat-
Pamětní deska na domě Loretánská 13 v Praze 1 na Hradčanech
-
Pamětní síň Alice Masarykové v domě ČČK v Lánech
-
Rodinná hrobka v Lánech
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice Masaryková na slovenské Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Archivováno 16. 11. 2017 na Wayback Machine. Evangelická církev Helvetské konfese ve Vídni
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Masaryk Tomáš, 1850
- ↑ SVATKAFF. Ženy ve vědě do roku 1945 [online]. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta [cit. 2017-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-02.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 12, 24, 110
- ↑ HÁLEK, Jan; MOSKOVIC, Boris. Fenomén Maffie, Český (domácí) odboj v proměnách 20. století. první. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2020. 379 s. ISBN 978-80-200-3154-9. S. 322.
- ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 115–119.
- ↑ Alice Masaryková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online.
- ↑ MUSILOVÁ, Anna a Aksana PRATSKEVICH. Alice Masaryková. FUČÍKOVÁ, Renáta a Kateřina TUČKOVÁ. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020, s. 92-93. ISBN 978-80-242-6888-0.
- ↑ a b SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-681-0. Kapitola Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století, s. 54.
- ↑ [1] Vzpomínka: Anna a Herberta Masarykovy (Neviditelný pes)
Literatura
editovat- LOVČÍ, Radovan: Alice Gariggue Masaryková. Život ve stínu slavného otce. Praha: FF UK & Togga, 2007
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 443.
- SKILLING, Harold Gordon. Matka a dcera : Charlotta a Alice Masarykovy. Praha: Gender Studies, 2001. 159 s. ISBN 80-902367-9-0.
- STAŇKOVÁ, M.: Galerie historických osobností. Brno: IDV PZ, Brno, 2001
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 348–349.
- UHROVÁ, Eva: Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
- FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Alice Gariggue Masaryková, s. 34.
- MUSILOVÁ, Anna a Aksana PRATSKEVICH. Alice Masaryková. FUČÍKOVÁ, Renáta a Kateřina TUČKOVÁ. Hrdinky: příběhy významných českých žen. Praha: Euromedia Group, 2020, s. 92-93. ISBN 978-80-242-6888-0.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alice Masaryková na Wikimedia Commons
- Osoba Alice Masaryková ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alice Masaryková
- Alice Masaryková Archivováno 1. 8. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- (česky) Týdeník Reflex – Causa Alice Masaryková Archivováno 8. 5. 2009 na Wayback Machine.
- Pořad Českého rozhlasu Plus Život ve stínu velkého otce, obsahuje unikátní ukázky s hlasem Alice Masarykové, podrobně se zabývá peripetiemi pobytu Alice Masarykové v USA v letech druhé světové války a také málo známými okolnostmi její emigrace na podzim 1948
- Alice Masaryková Archivováno 2. 5. 2021 na Wayback Machine. v databázi Albína.