Wikipedie

Igor Chmela

český dabér a herec

Igor Chmela (* 2. ledna 1971 Ostrava) je český divadelní a filmový herec, komik, kytarista, zpěvák, fotograf, textař, moderátor a dabér. Jeho domovskou scénou bylo dvanáct let Divadlo Na zábradlí v Praze.

Mgr. Igor Chmela
Igor Chmela na 43. KVIFF (2008)
Igor Chmela na 43. KVIFF (2008)
Narození2. ledna 1971 (54 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
AliasIvan Kurej (Ivan z Kureje)
Alma materAMU v Praze
Aktivní roky1995–dosud
ChoťMarta Vítů (1. žena)
Jana Janěková ml. (2. žena)
DětiAnna, Ela, Antonín
Oficiální webigorchmela.cz
Významné roleMUDr. Viktor Žák Modrý kód/Sestřičky/1. mise
Dušan Vrána
Případy 1. oddělení
MUDr. Karel Bílý
Ordinace v růžové zahradě
Dalibor Dušek
Cesty domů
Karel Řehák Obchoďák
MUDr. Marek Tichý Zázraky života
pan Žárovka
Skobičiny
Felix Kartouz
Svět pod hlavou
Indyho mozek
Po hlavě
Vypravěč
Čtyři v tom
Jarek Ostravski Ostravak Ostravski
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Igor Chmela se narodil roku 1971 v Ostravě, kde prožil i své dětství. V letech 1985–1989 studoval Střední průmyslovou školu železniční v Letohradě obor oprava a rekonstrukce železničního svršku a spodku a následně se vrátil do Ostravy, kde pracoval jako traťový dělník. Po dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1992 na DAMU v Praze. Ačkoliv původně přihlášku na DAMU podal, později ji vzal zpět a k přijímacím zkouškám šel dělat jen přihrávače v dialogu svému kamarádovi herci Martinu Fingerovi. Přijímací komisi ovšem natolik zaujal, že ho přemluvili, aby si přihlášku podal dodatečně. DAMU úspěšně absolvoval v roce 1996.

Již za studií hostoval na jevišti Národního divadla, kde získal i své první angažmá. Po třech letech odešel do Dejvického divadla, kde účinkoval další dva roky. V roce 2002 dostal nabídku na angažmá v Divadle Na zábradlí, kterou přijal a od 1. ledna 2007 byl také členem umělecké rady. Od září 2013 je zde stálým hostem. Zároveň hostuje v Dejvickém divadle. Spolu s manželkou Janou a dalším manželským párem Lindou Rybovou a Davidem Prachařem založil Divadlo Verze. Kromě herectví se věnuje zpěvu a hraní na kytaru. Společně s Tomášem Didunykem, Tomášem Černochem a Matyášem Černochem založili skupinu Dafne.

V roce 2006 moderoval galavečer udělování českých filmových cen Český lev. Objevil se také v několika televizních seriálech (Ordinace v růžové zahradě, Zázraky života, Cesty domů).

Igor Chmela je podruhé ženatý. Poprvé se oženil s herečkou Martou Vítů. Jeho současnou ženou je herečka Jana Janěková ml., se kterou vychovává tři děti – starší Aničku a mladší dvojčata Elu a Antonína.

K zajímavostem jistě patří, že se Igor stal dvorním dabérem postavy Kraglina v Marvel filmech.

Fotografie

editovat

Igor Chmela se již několik let věnuje fotografování. Nejznámější jsou jeho fotografie pořízené camerou obscurou vyrobenou z krabičky od sirek (tzv. „Sirkoň“), kterou nafotil například i soubor Divadla Na zábradlí. Své fotografie prezentuje na svých webových stránkách igorchmela.cz a v září 2011 měl v Divadle Na zábradlí svoji první fotografickou výstavu nazvanou „Čí je to město?“. Druhá výstava se konala v roce 2013 ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

Zábavní show

editovat

Igor Chmela několikrát účinkoval v pořadu Na stojáka (stand-up comedy), kde vytvořil scénky Perfekcionalista, Na čas, Ztratil pero či O sexu.

V minulosti působil spolu s Ondřejem Sokolem, Michalem Suchánkem a Richardem Genzerem v improvizační show Partička (jak v rámci natáčení pro televizi, tak v rámci divadelních představení, s kterými jezdí po celé České republice).

Filmografie

editovat

Dabing

editovat

Divadelní role (výběr)

editovat

Současné role v Divadle Na zábradlí

editovat
  • V. Havel – Asanace (Kuzma Plechanov, rež. D. Czesany, 2012)
  • Egon Tobiáš – Denně (Poníci slabosti) (Jürgen Pavič, rež. J. Nebeský, 2012)

Role v Divadle Na zábradlí od roku 2002 do 2013

editovat
  • B. Brecht / K. Weill, D. Lane – Happy End (Bill Cracker, rež. J. Ornest, 2002)
  • Thomas Bernhard – Náměstí Hrdinů (Pan Landauer, rež. J. Nvota, 2003)
  • David Gieselmann – Pan Kolpert (Bastian Moll, rež. J. Pokorný, 2003)
  • David Greig – Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval (Keith, rež. J. Nvota, 2003)
  • István Tasnádi – Veřejný nepřítel (Kolhaas, rež. Jak. Krofta, 2004)
  • Gabriela Preissová – Gazdina roba (Black, rež. J. Pokorný, 2004)
  • Fritz Kater – včas milovat, včas umírat (Milan, rež. J. Pokorný, 2004)
  • David Eldridge – Pod modrým nebem (Graham, rež. M. Dočekal, 2005)
  • David Radok, Josef Kroutvor – Popis jednoho zápasu (K., rež. D. Radok, 2005)
  • Marek Horoščák, Jiří Pokorný – W. zjistil, že válka je v něm (W., rež. J. Pokorný, 2005)
  • A. P. Čechov – Platonov je darebák! (Michail Vasiljevič Platonov, rež. J. Pokorný, 2005) – 20.6.2014 DERNIÉRA (111 repríz)
  • Miloš Urban – Nože a růže (Igor, rež. D. Czesany, 2005)
  • Alice Nellis – Záplavy (Petr, rež. A. Nellis, 2006)
  • W.Shakespeare – Troilus a Kressida (Odysseus, rež. J. Pokorný, 2006)
  • Daniel Besse – Ředitelé (Florenc, rež. M. Záchenská, 2006)
  • David Greig – Pyreneje (Keith, rež. J. Ornest, 2007)
  • Milan Uhde – Zázrak v černém domě (Dušan, rež. J. Nvota, 2007)
  • Jean–Luc Lagarce – My, hrdinové (Raban, rež. J. Nvota, 2008)
  • Friedrich Dürrenmatt – Komplic (Doc, rež. D. Czesany, 2008)
  • Per Olov Enquist – Blanche a Marie (Sigmund Freud, rež. J. Nebeský, 2009)
  • Gemma Rodrigézová – 35,4 Vypadáme jako blbci (Muntané, rež. J. Šiktancová, 2009)
  • Kelly McAllister – Cesta hořícího muže (Marty, rež. M. Záchenská, 2009)
  • Podněcování a trest (Svědek Petr Žák, rež. J. Ornest, 2009)
  • D. Geiselmann – Haló, what? V projektu Nebe nepřijímá (Koller, rež. Thomas Zielinski, 2010)
  • Roland Schimmelpfennig – Ambrózie (Hering, rež. D. Czesany, 2010)
  • Miroslav Bambušek – Česká válka (Ferdinand, rež. D. Czesany, 2011)
  • Ezra Pound – Cantos (Ben, rež. M. Bambušek, 2012)

Angažmá v Dejvickém divadle 1999-2001 (výběr z rolí)

editovat
  • G. G. Márquez – Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce (Ulysseus, rež. M. Krobot 1999)
  • F.M.Dostojevskij – Bratři Karamazovi (Ivan, rež. L. Hlavica, 2000)
  • I. A. Gončarov – Oblomov (Zachar, rež. M. Krobot, 2000)
  • W.Shakespeare – Večer tříkrálový (Malvolio, rež. M. Krobot, 2001)

Angažmá v Národním divadle 1996-1999 (výběr z rolí)

editovat
  • Alois Mrštík – Rok na vsi (Janek, rež. M. Krobot, 1995),
  • J. M. Synge – Hrdina západu (Christy Mahon, rež. J. Kačer, 1996)
  • E. O'Neil – Cesta dlouhého dne do noci (Edmund, rež. I. Rajmont, 1998)
  • W. Shakespeare – Sen noci svatojánské (Lysandr, rež. J. Kačer, 1999)

Herecké hostování (výběr)

editovat

Ostatní realizované divadelní projekty (výběr)

editovat
  • M. Bambušek – Caligula (Caligula, rež. M. Bambušek, 2002) – Multiprostor Louny
  • M. Bambušek – Herakles (Casius Chereus, rež. M. Bambušek, 2002) – Multiprostor Louny
  • Pánské erotické zápasy (Kuřátko, rež. M. Bambušek, 2002) – Multiprostor Louny[2]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Igor Chmela v Česko-Slovenské filmové databázi
  2. ↑ Divadlo Na zábradlí. www.nazabradli.cz [online]. [cit. 2010-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-20. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Igor_Chmela&oldid=23169798“
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy