Beate Klarsfeld
| Beate Klarsfeld | |
|---|---|
 Beate Klarsfeld (10. září 2015) | |
| Rodné jméno | Beate Auguste Künzel |
| Narození | 13. února 1939 (85 let) Berlín |
| Povolání | novinářka, spisovatelka literatury faktu, aktivistka a politička |
| Zaměstnavatel | Německo-francouzská organizace mládeže |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1984) důstojník Řádu čestné legie (2007) komandér Národního řádu za zásluhy (2011) komandér Řádu čestné legie (2014) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2015) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Sociálnědemokratická strana Německa |
| Choť | Serge Klarsfeld |
| Děti | Arno Klarsfeld Lida Klarsfeld |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beate Klarsfeld (* 13. února 1939, Berlín, Německo), rozená Beate Auguste Künzel, je německá novinářka a protinacistická aktivistka.
Společně se Serge Klarsfeldem (* 17. září 1935 v Bukurešti, Rumunsko) se po přijetí domova v Paříži, jako manželé, v roce 1963 zavázali zdokumentovat holokaust a realizovat další antinacistické aktivity. Jsou nazýváni lovci nacistů.
Život Beate a Serge
[editovat | editovat zdroj]Beate se narodila jako dcera vojáka Wehrmachtu. V roce 1966 byla propuštěna z práce v Deutsch Französisches Jugendwerk (francouzsko-německá Alliance pro jih) poté, co začala vést kampaň proti německému kancléři Kurtu Georgovi Kiesingerovi kvůli jeho nacistické minulosti. Získala mezinárodní pozornost, když v roce 1968 Kiesingera fyzicky napadla (dala mu facku), za což byla odsouzena k jednomu roku vězení. Jejím advokátem byl Horst Mahler.
V srpnu 1970 byla zatčena ve Varšavě komunistickými úřady a vyhoštěna z Polska, protože protestovala proti antisionismu.
Serge Klarsfeld byl zatčen v Německu a v Sýrii, když pronásledoval Aloise Brunnera a dožadoval se jeho vydání. Klarsfeldovi byli také zapojeni do vyhledávání a stíhání Klause Barbieho, René Bousqueta, Jeana Leguaye, Maurice Papona a Paula Touviera za jejich válečné činy.
V roce 1984 Serge a Beate Klarsfeld vyhráli proces ve Francii, když vedli tažení proti bývalému generálnímu tajemníkovi OSN Kurtu Waldheimovi (později v roce 1986 zvolenému prezidentem Rakouska), který byl činný za války ve Wehrmachtu.
9. června 1979 byli Klarsfeldovi cílem bombového útoku na jejich automobil, v němž však nikdo nebyl zraněn. K útoku se přihlásila nacistická ODESSA, která požadovala, aby Klarsfeldovi zastavili pronásledování (bývalých) nacistů.
Serge a Beate Klarsfeldovi jsou mezinárodně známí svými protinacistickými aktivitami a protesty proti rasismu. V roce 1996 se připojili k protestům proti Radovanu Karadžićovi a Ratko Mladićovi, souzeným za válečné zločiny a genocidu v bývalé Jugoslávii. Za podporu Izraele však byli odsouzeni antisionistickými elementy.[zdroj?]
Jejich aktivity byly označené za příliš kruté a příliš unáhlené několika soudy ze západní Evropy. Antinacistická kampaň Klarsfeldových byla zdramatizovaná v roce 1986 ve filmu nazvaném Nacistický lovec: příběh Beate Klarsfeldové.
V roce 2012 kandidovala jako nestranice na německou prezidentku za socialisticko-komunistickou stranu Die Linke.[1]
Život Serge Klarsfelda před sňatkem
[editovat | editovat zdroj]Serge Klarsfeld strávil válečné roky ve Francii. V roce 1943 byl jeho otec unesený SS v Nice, po zátahu objednaném od Aloise Brunnera, a byl pak deportovaný do koncentračního tábora Osvětim, kde zemřel v plynové komoře. Mladý Serge vyrůstal v domově pro židovské děti ovládaném OSE (Ouvre de Secours Enfants); jeho matka a sestra také nepřežily válku.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beate Klarsfeld na Wikimedia Commons - Nadace Klarnsfeld, data a informace o jejich aktivitách
- Knihy Beate Klarnsfeld
- Interview s Beate Klarnsfeld v němčině.
