Hévíz

Hévíz
	Ulice v Hévízu
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°47′26″ s. š., 17°11′4″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko
Župa	Zala
Okres	Keszthely
Region	Západní Zadunají
	Hévíz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,31 km²
Počet obyvatel	4 643 (2015)
Hustota zalidnění	558,7 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Gábor Papp
Vznik	1328
Oficiální web	www.heviz.hu/hu
Adresa obecního úřadu	Kossuth Lajos u.; 18380 Hévíz
Telefonní předvolba	(+36) 83
PSČ	8380
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hévíz je město v jihozápadním Maďarsku, ležící v okresu Keszthely v župě Zala. Žije zde 4 634 obyvatel.

Poloha

Hévíz leží západně od Balatonu a severně od Kis-Balatonu, severozápadně od Keszthely, východně od Hévíz v okrese Keszthely v župě Zala asi 8 km od okresního města Keszthely ležícího u jezera Balaton , 36 km od župního města Zalaegerszeg a 220 km od hlavního města Budapešť.

Historie

Historie místa sahá až do pravěku. Léčebné účinky lázní byly zřejmě známé již starým Římanům, což naznačují římské mince nalezené v jezeře. Během stěhování národů jej využívaly i slovanské a germánské kmeny.

První písemný záznam pochází z roku 1328, kdy je místo latinsky zmíněno jako Locus vulgariter Hewyz dictus (v překladu Místo obecně zvané Hewyz).

Význam

Město je známé a významné jezerem Hévízi-tó, největším termálním jezerem v Evropě, používaným k lázeňským účelům.

Jezero o rozloze 4,4 hektarů je napájeno v hloubce 38 metrů termálním pramenem, obsahujícím sloučeniny síry, radia a nerostných látek, tak mohutným že celý obsah jezera se během 72 hodin zcela vymění. Voda je v zimě 23–25 °C teplá, v létě dosahuje až 33–36 °C a neustále proudí jednak pomalu zleva doprava a zároveň zdola nahoru, jelikož zde působí zdvih teplé vody a ochlazená klesá a odtéká.

Hévízské jezero vzniklo stejně jako Balaton před 20–22 tisíci lety.

Původ Hévízského jezera spadá do doby, kdy se formovaly čedičové vrchy v okolí Balatonu i samotný Balaton. Ke konci panonského období se totiž v dnešním Zadunají utvářely vulkány. V důsledku sopečné činnosti nejprve vytryskly na povrch horké prameny, jako například pramen Őshévíz. Archeologické objevy svědčí o tom, že tato oblast byla osídlena již na konci doby kamenné. Krom toho se nám z různých období dochovala celá řada legend o léčivých účincích zdejších vod.

Podle památek z dob starověkého Říma se v místě dnešního Hévízu nacházela osada již před 2 000 lety, co je však ještě překvapivější, je skutečnost, že podle vzorků vody odebraných po objevení pramenné jeskyně bylo stáří studené vody z pramene stanoveno na 8 000 let, zatímco v případě teplé léčivé vody až na 12 000 let.

Co vidět v Hévízu

Římské dědictví

Kostel z doby Arpádovců ze 13. století

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

KALVÍNSKÝ A EVANGELICKÝ KOSTEL

Nejnovější hévízský kostel je pojmenován podle ikony Matky Boží „Životodárný pramen“.

Římskokatolický kostel Ducha svatého

Flavius a jeho chůva

Suchý Kneippův chodník

Socha psa aneb plastika Brána domova

Socha srny

Muzeum Egregy

Pěší stezka „Věky a vína“

Nejbližší římské památky – Fenékpuszta neboli Valcum

Hlavní vchod do Jezerních lázní, sochy cherubínů

Promenáda Dr. Vilmose Schulhofa, historické budovy z 19. století

Náměstí Festeticsů, 3D model Jezerních lázní

Farmářské trhy Hévíz

Vinice Egregy

NAUČNÁ STEZKA A BĚŽECKÝ - OKRUH LEKNÍN (TAVIRÓZSA) Rozhledna v korunách stromů

Galerie

Doprava

Poblíž města se nachází mezinárodní letiště Hévíz–Balaton a silnice č. 760.

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hévíz na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hévíz na Wikimedia Commons
Oficiální stránky (maďarsky) (anglicky) (německy)
Hévíz Virtuální Prohlídka - sférický panoramatický snímek, Hévíz Video Portál (maďarsky) (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.