Zala

Župa Zala; Zala vármegye
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Zalaegerszeg
Souřadnice	46°40′ s. š., 16°50′ v. d.
Rozloha	3 783,9 km²
Časové pásmo	středoevropský čas; UTC+01:00
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	260 800 (2022)
Hustota zalidnění	68,9 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři
Náboženství	křesťanství
Správa regionu
Stát	Maďarsko
Druh celku	župa
Podřízené celky	6 okresů
Vznik	16. března 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	HU-ZA
Oficiální web	www.zala.hu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zala je župa ležící v jihozápadním Maďarsku, západně od Balatonu. Jejím správním centrem je Zalaegerszeg a druhým nejvýznamnějším městem Nagykanizsa (Velká Kaniža).

Charakteristika

Župa sousedí s Chorvatskem a Slovinskem a dále s maďarskými župami Vas, Veszprém a Somogy. Povrch je převážně tvořen mírně zvlněnou Zalskou pahorkatinou (Zalai-dombság), na východě zbrázděnou několika severojižně orientovanými údolími. Hlavním tokem župy je řeka Zala, která je největším přítokem jezera Balaton. Hranici s Chorvatskem na jihozápadě tvoří řeka Mura.

Historie

Zala existuje jako uherská správní jednotka už od konce 11. století, kdy bylo na stejnojmenný hrad přeneseno sídlo dosavadní župy Kolon. Bez větších změn pak setrvala až do roku 1920, kdy byla následkem Trianonské mírové smlouvy její jihozápadní část přidělena tehdejšímu Království SHS (později Jugoslávie). Dnes je tento zábor rozdělen mezi Chorvatsko (Mezimuřská župa) a Slovinsko (Lendava s okolím). Roku 1946 pak byl ještě východní výběžek župy podél severního břehu Balatonu převeden pod Veszprémskou župu. Dnešní župa Zala tak zahrnuje jen necelé dvě třetiny původní rozlohy.

Doprava

Hlavním dopravním uzlem župy je Nagykanizsa, kudy prochází dálnice M7 z Budapešti do Záhřebu, z níž se před hranicí v Letenye odděluje přivaděč M70 do Slovinska. Po M7 je vedena evropská silnice E71, na niž se v Nagykanizsi připojuje ze severu E65 od Bratislavy. Přes Nagykanizsu vede také dálková železnice z Budapešti do chorvatského Čakovce, odkud pokračuje větev do Záhřebu a hlavní trať do Slovinska.

Správní členění

Župa Zala se člení na 6 okresů (járás).

Sídla

Statutární města

Ostatní města

Obce

Odkazy

Související články

Administrativní dělení Maďarska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zala na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)