Meschetští Turci
| Meschetští Turci Ahıska Türkleri | |
|---|---|
| Populace | |
| celkově 350 000–400 000 (2006 akademický odhad) [1] 600 000 (2011 akademický odhad) [2] současní odhady: 500 000 [3][4] až 600 000 [5] | |
 Gruzie | 600–1000 [1] |
 Kazachstán | 150 000 [1] |
 Ázerbájdžán | 90 000–110 000 [1] |
 Rusko | 70 000–90 000 [1] |
 Kyrgyzstán | 50 000 [1] |
 Turecko | 40 000 [1] |
 Uzbekistán | 15 000 [1] |
 Ukrajina | 10 000 [1] |
 USA | 9000 [1] |
| Jazyk(y) | |
| Turečtina, Ruština | |
| Náboženství | |
| sunnitský islám, ší'itský islám | |
| Příbuzné národy | |
| Ázerbájdžánci, Turci | |
Meschetští Turci či Achalciche – Ahıska Turci (turecky Ahıska Türkleri, ázerbájdžánsky Mesxeti türkləri, Axısqa türkləri,[6][7][8][9] gruzínsky თურქი მესხები t'urk'i meskhebi) jsou etničtí Turci, původně obývající historickou zemi Meschetii v kraji Samcche-Džavachetie v jižní Gruzii podél hranice s Tureckem. Mateřské nářečí Meschetských Turků se nachází na pomezí tureckého a ázerbájdžánského jazyka. Stejně jako turečtina patří do skupiny západoturkických jazyků a podskupiny západních oghuzských jazyků.[1] Většina jich vyznává sunnitský islám, ale jsou mezi nimi i ší'ité.[1]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli se turecké kmeny usadily v meschetské oblasti již v jedenáctém a dvanáctém století,[1] turecká přítomnost v Meschetii začala osmanským výbojem roku 1578.[1] V důsledku nucených deportací během druhé světové války (září–listopad 1944) žije nejvíce Meschetských Turků v Kazachstánu a v sousedním Ázerbájdžánu. Ostatní jsou rozptýleni ve všech republikách bývalého SSSR, v Turecku a USA. Podle sčítání lidu z roku 1989 bylo v SSSR 207 500 Meschetských Turků, ale skutečný počet se odhaduje přibližně na 400 000.[10]
Podle obecně přijímané teorie bylo důvodem deportací to, že Stalin chtěl „vyčistit“ turecko-sovětskou hranici od „sovětských Turků,“ kteří byli v jeho očích nespolehliví. Podobně jako Krymské Tatary a Čečence je obviňoval z kolaborace s Němci.
Jazyk
[editovat | editovat zdroj]Jejich jazyk někteří lingvisté považují za dialekt turečtiny, který pochází z oblasti Karsu, Ardahanu a Artvinu,[1] jiní za východoanatolskou turečtinu. Obsahuje množství cizích slovních výpůjček, které převzali z jazyků, se kterými byli v kontaktu během ruské a sovětské nadvlády (včetně ázerbájdžánštiny, gruzínštiny, kazaštiny, kyrgyzštiny, ruštiny a uzbečtiny).[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p AYDINGÜN, Ayşegül: HARDING, Çiğdem Balım: HOOVER, Matthew: KUZNETSOV, Igor: SWERDLOW, Steve. Meskhetian Turks [V. Introduction to their History, Culture, and Resettelment Experiences]. Washington, DC 20016-1859: Center for Applied Linguistics, 2006. 2006 pořízeném dne 2013-09-27. S. 1, 13, 14, 13, 23, 15. (anglicky) Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ SEFEROV, Rehman & AKIŞ Ayhan. Sovyet Döneminden Günümüze Ahıska Türklerinin Yasadıkları Cografyaya Göçlerle Birlikte Genel Bir Bakıs. [s.l.]: Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 2011. 411 s. 2011 pořízeném dne 2013-09-27. S. 393. (turecky) Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ KANBOLAT, Hasan. Historic Meskhetian Turk documents destroyed [V. Todays Zaman]. Istanbul: Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 15 srpen 2011. 21 únor 2012 pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ KANBOLAT, Hasan. Return of Meskhetian Turks to Georgia delayed [V. Todays Zaman]. Istanbul: Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 7 duben 2009. 21 únor 2012 pořízeném dne 2011-01-25. (anglicky) Archivováno 25. 1. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ KANBOLAT, Hasan. ATAA and ATA-SC Visit Ahiska Turks in Los Angeles [V. Todays Zaman]. Istanbul: Assembly of Turkish American Associations, 5 únor 2008. 21 únor 2012 pořízeném dne 2010-12-12. (anglicky) Archivováno 12. 12. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ MƏMMƏDLI, Şurəddin. Paralanmış Borçalı... və ya Ermənilər 1918-də Borçalının güney qismini işğal etmişlər. [s.l.]: [s.n.], 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15. (ázerbájdžánsky) Archivováno 15. 10. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ VALEHOĞLU (HACIYEV), Fahri. Gürcistan Coğrafyasında Eski Türkler: Buntürklerden Karakalpaklara [V. I. Uluslararası Uzak Asya’dan Ön Asya’ya Eski Türkçe Bilgi Söleni]. Afyonkarahisar: [s.n.], 2009. 18-20 Kasım 2009 pořízeném dne 2012-05-22. (ázerbájdžánsky) Archivováno 22. 5. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Gürcüstanda repatriant qanunu dəfn olundu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-27. (ázerbájdžánsky) Archivováno 27. 3. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Quzey Qafqazda Ahısqa Türkləri üçün yeni problemlər [V. Tezadlar]. [s.l.]: İctimai Siyasi qəzet, 2011. Dostupné online. (ázerbájdžánsky)
- ↑ TISKOV, V. A. & ALEKSANDROV V. A. Narody Rossii: entsiklopedija. Moskva: Bolšaja Rossijskaja Entsiklopedija, 1994. 479 s. 2013-09-14. ISBN 5-85270-082-7. S. 342. (rusky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Meschetští Turci na Wikimedia Commons - Dokumentace pro ISO 639 identifikátor: aze
- The Karapapakh Dialect of South Azerbaijani, MultiTree: Digitální knihovna jazykových vztahů
