Baškirové
| Baškirové Başqorttar – Башҡорттар Башкиры – Baškiry | |
|---|---|
| Populace | |
| celkově 2 milióny [1] | |
 Rusko:
| 1 584 554 [2] |
 Kazachstán | 17 263 [3] |
 Ukrajina | 4 300 [4] |
 Uzbekistán | 3 707 [5] |
 Kyrgyzstán | 3 200-1 111 [6] |
 Bělorusko | 607 [7] |
 Tádžikistán | 5 000-143 [8] |
| Jazyk(y) | |
| baškirština, ruština, tatarština | |
| Náboženství | |
| sunnitský islám | |
| Příbuzné národy | |
| Volžští Tataři, Kazaši | |
| Poznámky | |
Baškirové, Baškorti či Baškiři (baškirsky Башҡорттар → Başqorttar, rusky Башкиры → Baškiry) jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, především v Baškirské republice a oblasti jižního Uralu. Hovoří zpravidla baškirštinou, patřící mezi turkické jazyky; ovládají též ruštinu či tatarštinu. Vyznávají sunnitský islám.
Počet a rozmístění Baškirů
[editovat | editovat zdroj]V roce 2002 se v Rusku k baškirské národnosti přihlásilo 1 673 389 osob, z toho tři čtvrtiny v Baškortostánu, kde však tvoří pouze 29,5 % populace (vedle Rusů a Tatarů), tedy zhruba 1,2 milionu obyvatel. Dále žijí zejména v Orenburské, Čeljabinské a Sverdlovské oblasti a v Permském kraji. Zatímco však podíl Rusů v Baškortostánu klesá, baškirská populace poměrně výrazně roste, jak dokládá tabulka:
| 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sovětský svaz | - | 843 648 | 989 040 | 1 239 681 | 1 371 452 | 1 449 157 | - |
| Rusko (RSFSR) | 712 366 | 824 679 | 953 801 | 1 180 913 | 1 290 994 | 1 345 273 | 1 673 389 |
| Baškortostán (BASSR) | 625 845 | 671 188 | 737 711 | 892 248 | 935 880 | 863 808 | 1 221 302 |
Mimo Rusko se s Baškiry setkáme v Uzbekistánu a Kazachstánu a dalších státech bývalého SSSR. Celkový počet příslušníků tak tvoří přibližně 1,8 milionu – jsou tedy podobně velkým národem jako např. Makedonci.
Krátké dějiny
[editovat | editovat zdroj]
S názvem Baškirové se setkáváme poprvé v 10. století u arabského diplomata Ibn Fadlána, který navštívil s chalífovým poselstvím Volžské Bulharsko, s nímž tehdy nomádští Baškirové sousedili. V dalších stoletích prošli Baškirové mnoha boji s okolními národy. Od 16. století jsou (s malými přestávkami) pod nadvládou Ruska, v jehož rámci však požívají jistého stupně autonomie.
Baškirští vládci
[editovat | editovat zdroj]| pořadí | titul | jméno | přibližný rok vládnutí |
zemřel | poznámky[9] |
|---|---|---|---|---|---|
| 01. | král | Ughyth | - | - | legendární král |
| 02. | - | Kara-chán | - | - | legendární král |
| 03. | - | ? | - | - | pravděpodobně součástí Bulharů (?–650) |
| 04. | chán | Bažgird-chán | 850 | - | přibližně uvedená doba, pod nadvládou Chazarů (650–900) |
| 05. | ? | - | - | - | nezávislé kmenové konfederace (900–1238) |
| 06. | chán | Masem-chán | - | - | - |
| 07. | bej | Mujtijen-bej | - | - | první polovina 13. století |
| 08. | - | Maikji | - | - | první polovina 13. století, pod nadvládou Mongolů a součástí Zlaté hordy (1238–1427) |
| 09. | ? | - | - | - | pod nadvládou Kazaňského chanátu (1427–1552) |
| 10. | - | Seit | - | 1670 | pod nadvládou Moskvy a poté Ruska, ve vzpouře |
| 11. | - | Aldar | - | 1707 | je známo, že vládl v uvedené době ve vzpouře |
| 12. | - | Kfisžom | - | 1707 | je známo, že vládl v uvedené době ve vzpouře |
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dva baškirští jezdci,
Aleksander Orłowski,
počátkem 19. století -
Baškirové v národním kroji, Paříž, 1812 -
Baškirové sloužící v ruském vojsku v Paříži během napoleonských válek -
Baškirští manželé,
M. Boucard, 1872 -
Baškirský starosta vesnice s medailonem,
Orenburg, 1892 -
Baškirské oslavy Sabantuj -
Baškirové v hlavním městě Baškortostánu Ufě
v národním kroji -
Vlajka Baškirů
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LEWIS, M. Paul (ed.). Ethnologue: Languages of the World, Sixteenth edition. Dallas: Tex.: SIL International Publications Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i (Russian Census 2010: Population by ethnicity). [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Census 2009. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Census 2001. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Etničeskij atlas Uzbekistna. Institut „Otkrytoe Obščestvo“ — fond solejstvija — Uzbekistan, Census 2000. [s.l.]: [s.n.], 2002.
- ↑ Nacionaľnyj statističeskij komitet Kyrgyzskoj Respubliki. Čislennosť postojannogo naselenija po nacionaľnosťjam po perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Nacionaľnyj statističeskij komitet Pespubliki Belarus. Nacionaľnyj sostav RB soglasno perepisi 2009 goda, Census 2009. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Perepis naselenija i žilišnogo fonda Respubliki Tadžikistan 2010 goda. Nacionaľnyj sostav, vladenie jazykami i graždanstvo naselenija Pespubliki Tadžikistan. Tom III., Census 2010. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Kočovníci stepi V: Regnal Chronologies. London: The Obsidian Globe Forum Index (Encyclopædia Britannica, Inc.), 1995. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baškirové na Wikimedia Commons
