Muchomůrka císařka
 Muchomůrka císařská | |
|---|---|
 Muchomůrka císařská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
| Rod | muchomůrka (Amanita) |
| Binomické jméno | |
| Amanita caesarea (Scop.) Pers. 1801 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muchomůrka císařská, resp. muchomůrka císařka (Amanita caesarea (Scop.) Pers.) je jedna z nejvíce ceněných jedlých hub, jako delikatesa se podávala na dvorech římských císařů a posléze papežů. V České republice se vyskytuje sporadicky a je chráněna.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Agaricus caesareus Schaeff.
- Volvoamanita caesarea (Schaeff.) E. Horak, Beitr. Kryptfl. Schweiz 13: 618 (1968)
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Alternativní názvy
[editovat | editovat zdroj]Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]Existuje bílá forma této houby, která je často klasifikována jako samostatný poddruh (A. caesarea f. alba.
V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých – Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]
Klobouk je široký 8–16 cm, v mládí kulovitý, posléze mírně zašpičatělý, oranžovohnědý až zářivě oranžově červený, lysý nebo jen s několika většími útržky bílé plachetky na povrchu (není tedy obsypaný malými bílými útržky jako u muchomůrky červené či královské), na okraji zřetelně rýhovaný. Lupeny jsou zářivě (zlatově) žluté, vysoké 8–12 mm, husté, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, vysoký 8–16 cm a tlustý 2–3 cm, zlatově žlutý až hnědooranžovělý, s mohutným prstenem stejné barvy. Vyrůstá z bílé, velké a miskovité pochvy. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku zlatově žlutá, jemná. Má nenápadnou příjemnou vůni i chuť.
Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou nejčastěji velké 9–12 × 6–7 μm, široce elipsoidní až podlouhlé, hladké, bezbarvé (ovšem tvar a rozměry výtrusů jsou, zejména v jižních oblastech, značně variabilní a mohu z udaných mantinelů snadno vybočit).
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Muchomůrka císařská se vyskytuje zejména v jižní Evropě, na severu její areál zasahuje do teplejších oblastí střední Evropy. V Českých zemích se vyskytuje zřídka, obvykle na jižní Moravě, velmi vzácně i v teplých oblastech Polabí a Povltaví. Častější je na Slovensku. V podmínkách ČR roste v teplých listnatých či výjimečně i smíšených lesích od konce července do září. Preferuje dubové porosty.
Podobné druhy
[editovat | editovat zdroj]Muchomůrce císařské se mohou na první pohled poněkud podobat plodnice jedovaté muchomůrky červené (Amanita muscaria) či muchomůrky královské (Amanita regalis), které jsou dobře odlišitelné kloboukem (u muchomůrky červené červeným, u muchomůrky královské hnědým) obsypaným malými bílými útržky plachetky a především bílým třeněm a lupeny (třeň a lupeny muchomůrky císařské mají zlatožlutou barvu).
Skutečně vážné nebezpečí však spočívá pouze v záměně vajíček muchomůrky císařské s vajíčky smrtelně jedovaté muchomůrky zelené (Amanita phalloides) (spolehlivým rozpoznávacím znakem je, že vajíčka muchomůrky zelené jsou na řezu bílá, zatímco vajíčka muchomůrky císařské mají v místě založení klobouku výrazně žluté zabarvení).
-
Vajíčka m. zelené a m. císařské -
Řez vajíčky m. zelené a m. císařské
Využití
[editovat | editovat zdroj]Císařka je výborná jedlá houba; byla pochoutkou už na dvorech římských císařů a i dnes je vysoce ceněna houbaři v Itálii, Francii a v dalších zemích okolo Středozemního moře. V České republice je ovšem chráněná a nesmí se sbírat.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Miroslav Smotlacha, Marie a Josef Erhartovi: Kapesní atlas hub, OTTOVO nakladatelství 2002, ISBN 80-7181-675-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu muchomůrka císařská na Wikimedia Commons - Galerie muchomůrka císařská na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo muchomůrka císařská ve Wikislovníku- Muchomůrka císařská na atlashub.vz.cz – text ovšem takřka doslovně převzat z uvedeného atlasu
- Muchomůrka císařka na www.hununpa.cz
- Fotky a popis (en)
