Schindlerův seznam

Schindlerův seznam
Původní název	Schindler's List
Země původu	Spojené státy americké
Jazyk	angličtina
Délka	195 min
Žánr	drama
Předloha	Schindlerova archa
Námět	Thomas Keneally
Scénář	Steven Zaillian
Režie	Steven Spielberg
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Liam Neeson; Ben Kingsley; Ralph Fiennes; Caroline Goodall; Jonathan Sagalle; Embeth Davidtz
Produkce	Steven Spielberg; Kathleen Kennedy; Branko Lustig; Gerald R. Molen; Lew Rywin; Irving Glovin; Robert Raymond
Hudba	John Williams
Kamera	Janusz Kamiński
Kostýmy	Anna B. Sheppard
Střih	Michael Kahn
Architekt	Allan Starski
Výroba a distribuce
Premiéra	30. listopadu 1993
Produkční společnost	Amblin Entertainment
Distribuce	Universal Pictures
Rozpočet	22 milionů dolarů
Tržby	322,1 mil. $ (celosvětově); 96,9 mil. $ (USA)
Ocenění	Dallas-Fort Worth Film Critics Association Award for Best Film (1993); Cena BAFTA za nejlepší film (1993); Oscar za nejlepší výpravu (1994); Oscar za nejlepší hudbu (1994); Oscar za nejlepší střih (1994); … více na Wikidatech
	Schindlerův seznam na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schindlerův seznam (v anglickém originále Schindler's List) je americký dramatický film o Oskaru Schindlerovi, českém obchodníkovi německého původu, který zachránil více než tisíc polských Židů díky své továrně během holokaustu. Film byl natočen režisérem Stevenem Spielbergerem v roce 1993 na motivy knihy Schindlerova archa australského spisovatele Thomase Keneallyho, která se po vydání v roce 1982 stala bestsellerem. Hlavními postavami jsou Liam Neeson jako Schindler, Ralph Fiennes jako důstojník SS Amon Göth a Ben Kingsley jako Schindlerův židovský účetní Itzhak Stern.

Na základě rozhovorů s „Schindlerovými židy“ a na základě pečlivého studia historických dokumentů rekonstruuje Thomas Keneally události, které vedly k zachránění více než tisíce Židů v koncentračních táborech. Oskar Schindler byla rozporuplná osoba, ale autor ji nijak neidealizuje. Na pozadí vyprávění o jeho životě vykresluje obrovské zvůle holokaustu. Autor rekonstruuje události velice podrobně a v přesných souvislostech. Film je doprovázen hudbou Johna Williamse.

Děj

Děj se odehrává koncem roku 1939, kdy do Krakova přijíždí Oskar Schindler, člen NSDAP a neúspěšný průmyslník, který má zálusk na získání rychlého bohatství v podobě továrny na smaltované nádobí. Uzavírá dohodu s židovskými předáky na poskytnutí finanční pomoci na odkup továrny. Ta je právě na okraji nově vzniklého krakovského ghetta. Ve své továrně zaměstnává Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhá bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snaží v továrně zaměstnat co možná největší počet lidí. Továrna prosperuje a Schindler začíná vydělávat bohatství. Novým správcem ghetta se stává Amon Göth, který má odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války se správa Třetí říše rozhodla přesunout všechny krakovské Židy do Osvětimi. Schindler tomu chce za každou cenu zabránit a zachránit co největší počet lidí. Domlouvá se proto s Goethem, že od něj Židy koupí. Spolu s Isaacem Sternem sepisuje seznam Židů (Schindlerův seznam) na němž se objeví více než 1200 jmen. Židé jsou posléze transportováni do Schindlerovy továrny na výrobu granátů v Brněnci (Protektorát Čechy a Morava). Při přesunu se omylem jeden vlak vypraví do Osvětimi. Když se to Schindler dozví, neprodleně tam odjíždí, riskuje vlastní život a úplatkem vykupuje ženy a děti, které tam byly odvezeny. Paradoxem jeho nové továrny je to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobí. Aby továrnu nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupuje granáty jinde a vydává je za své. Je jisté, že tak to nemůže fungovat do nekonečna. Přichází den, kdy Schindlerův účetní, Stern, sděluje Schindlerovi, že došly peníze. Shodou okolností je to den konce války, kapitulace Německa. Němečtí vojáci, kteří mají příkaz všechny Židy zastřelit, tak nakonec neučiní a opustí továrnu. Schindler jako člen NSDAP musí uprchnout, jinak by byl souzen jako válečný zločinec. „Schindlerovi židé“ mu sepisují dobrozdání, ve kterém popisují to, jak je zachránil a všichni se pod dopis podepíší. Na památku mu dávají také zlatý prsten, který odlejí ze zlatých zubů jednoho Žida, na nějž vyryjí úryvek z talmudu: „Ten, kdo zachrání člověka, zachrání svět.“ Sanhedrin 4:5. Po velmi dojemné scéně, kdy si Schindler uvědomuje, že mohl zachránit víc lidí, kdyby prodal svoje auto, odjíždí. Druhý den přijíždí osvobozenecká Rudá armáda, která Židy „osvobodí“. Konec příběhu je situován do dnešního Jeruzaléma, kde je pohřben Oscar Schindler. K hrobu přicházejí přeživší Schindlerovi Židé i jejich potomci a jako symbol úcty pokládají na jeho hrob oblázky.

Kniha Thomase Keneallyho, sepsaná podle výpovědí pamětníků (především z řad „Schindlerových Židů“), byla inspirací pro natočení filmu slavným režisérem židovského původu Stevenem Spielbergem, jenž za tento film dostal prvního režijního Oscara své kariéry. Splnil tím „povinnost“ vůči ostatním Židům a sám za tržby filmu nevzal do vlastní kapsy ani dolar.

Přestože Spielbergův film si nehraje na dokument, byl kritizován některými historiky (zvláště v Polsku a České republice), že především jeho druhá polovina překrucuje historická fakta (např. záchranná mise v Osvětimi, nesmyslné tvrzení, že v brněnecké továrně se žádný válečný materiál nevyrobil, přecitlivělá scéna loučení s vězni atd.), což ovšem uměleckou kvalitu a výsledný dojem z filmu nikterak nesnižuje.

Obsazení

Hlavní role

Liam Neeson jako Oskar Schindler, německý podnikatel, který zachránil asi 1100 Židů zaměstnávaje je ve své továrně.
Ben Kingsley jako Itzhak Stern, Schindlerův účetní a obchodní partner.
Ralph Fiennes jako Amon Göth, hlavní odpůrce ve filmu, Göth je důstojník SS odpovědný za postavení a průběh koncentračního tábora Płaszów a Schindlerův přítel, ačkoliv v průběhu filmu jeho podezření vůči němu stále roste.
Embeth Davidtz jako Helen Hirsch, židovská dívka, která Göthovi dělá služku.
Caroline Goodallová jako Emilie Schindler, Schindlerova manželka.
Jonathan Sagall jako Poldek Pfefferberg, mladý muž, který přežívá se svou ženou a prodává Schindlerovi zboží pocházející z černého trhu.

Vedlejší role

Ezra Dagan jako Rabbi Lewartow
Malgoscha Gebel jako Wiktoria Klonowska
Shmuel Levy jako Wilek Chilowicz
Mark Ivanir jako Marcel Goldberg
Béatrice Macola jako Ingrid
Andrzej Seweryn jako Julian Scherner
Friedrich von Thun jako Rolf Czurda
Krzysztof Luft jako Herman Toffel
Harry Nehring jako Leo John
Norbert Weisser jako Albert Hujar
Adi Nitzan jako Mila Pfefferberg
Michael Schneider jako Juda Dresner
Miri Fabian jako Chaja Dresner
Anna Mucha jako Danka Dresner
Ben Darby jako Man in Grey
Albert Misak jako Mordecai Wulkan
Hans-Michael Rehberg jako Rudolf Hoess
Daniel Del Ponte jako Dr. Josef Mengele

Hudba

Hudbu pro film zkomponoval John Williams. Skladatel byl filmem ohromen a vycítil, že to je pro něj příliš velká výzva. Spielbergovi řekl: "Potřebujete lepšího komponistu než jsem já pro tento film." a on na to odpověděl: "Já vím. Ale všichni jsou mrtví!" Úvodní písničku hrál Williams na piáno a podle Spielbergova návrhu ji pak hrál Itzhak Perlman na houslích. Ve scéně, kdy je ghetto zlikvidováno Nacisty, zpívá dětský sbor lidovou písničku Ojfn pripečik. Tato písnička byla často Spielbergovou babičkou Becky zpívaná její vnoučatům.

Lokace

75 filmovacích dnů štáb strávil v Kazimierzi, kde bylo v původních exteriérech upraveno krakovské ghetto.

Symboly

Dívka v červeném kabátu

Ačkoliv byl film natočen zejména v černobílém formátu, mohli jsme rozlišit červenou barvu u holčičky v kabátu. Později ve filmu je dívka viděna mezi mrtvými, kterou jsme poznali podle červeného kabátu, který měla stále na sobě. I když to bylo neúmyslné, tento znak je náhodou velmi podobný Romě Ligocké, která byla v Krakovském ghettu známá svým červeným kabátem. Ligocka, na rozdíl jejích smyšlenému protějšku, přežila holokaust. Po premiéře filmu napsala a publikovala svůj vlastní příběh, Dívka v červeném kabátě: Vzpomínky^[3]. Nicméně scéna byla vytvořena na památku Zeliga Burghuta, muže který přežil Plaszow (a jiné tábory). Když byl před natáčením filmu dotazován Spielbergem, Burghut vypravoval o děvčátku, ne starší čtyř let nosící růžový kabát, která byla zastřelena nacistickým důstojníkem přímo před jeho očima. V interview řekl: "Toto je něco, co s vámi zůstane navždy."

Podle Andyho Patrizia z IGN, měla dívka v červeném kabátě signalizovat, že se Schindler změnil. Andre Caron se zajímal, zda byla scéna natočena aby znázorňovala nevinnost, naději nebo červenou krev židovského národa, obětovaný v hrůze holokaustu^[4]. Spielberg sám vysvětlil tuto scénu takto:

Amerika, Rusko i Anglie věděli všechno o holokaustu a co se tam děje, přesto neudělali nic. Neudělali jsme nic, abychom zabránili pochodům smrti, neúprosným pochodům, které vedly pouze ke smrti. Byla to velká krvavá skvrna, červená skvrna, ale každý o tom mlčel. A to je to, proč jsem tam chtěl přidat červenou barvu.

^[5]

Svíčky

Začátek uvádí rodinu, která dodržuje šabat. Když barva ze začátku filmu bledne, objevuje se kouř, který symbolizuje hořící těla v Auschwitzu. Na konci pohledu na svíčky získává oheň znovu vřelost, kdy Schindler dovoluje svým dělníkům dodržovat šabat. Pro Spielberga to přestavovalo „spravedlivý třpyt barvy a jiskru naděje“.^[6]

Gesto podříznutého krku

V jednom okamžiku vidí lidé jedoucí v transportech do koncentračních táborů u trati chlapce, který je varoval výmluvným gestem (rukou si jakoby podřízl krk). Co on mohl vědět o židovské otázce, asi zůstane záhadou, nicméně postava chlapce je autentická a byla použita na základě výpovědi jednoho z přeživších (Abrahama Bombay), prezentované ve francouzském dokumentárním filmu Shoah z poloviny 80. let (zhruba v 76. minutě jeho 1. části).^[7]

Zajímavosti

Sprchy v Osvětimi

Při zavlečení vlaku se židovskými ženami do Osvětimi proběhne scéna, kdy s hrůzou očekávají, že ze sprch bude puštěn plyn. Nakonec ale začne téci voda. Identickou scénu ztvárnil již v roce 1985 Juraj Herz ve filmu Zastihla mě noc přičemž šlo o jeho vlastní zkušenost z koncentračního tábora Ravensbrück.^[8]

Oskary

Cena	Osoba
Ocenění
Nejlepší film	Steven Spielberg Gerald R. Molen Branko Lustig
Nejlepší režie	Steven Spielberg
Nejlepší adaptovaný scénář	Steven Zaillian
Nejlepší kamera	Janusz Kamiński
Nejlepší výprava a dekorace	Ewa Braun Allan Starski
Nejlepší střih	Michael Kahn
Nejlepší hudba	John Williams
Nominace
Nejlepší herec	Liam Neeson
Nejlepší herec ve vedlejší roli	Ralph Fiennes
Nejlepší návrh kostýmů	Anna Biedrzycka Sheppard
Nejlepší zvuk	Andy Nelson Steve Pederson Scott Millan Ron Judkins
Nejlepší masky	Christina Smith Matthew Mungle Judy Alexander Cory

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
↑ Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-05-30].
↑ The girl in the red coat: a memoir [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné online.
↑ The Question Spielberg: A Symposium [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Imaginary Witness: Hollywood and the Holocaust [online]. AMC, 2005-04-05 [cit. 2011-05-30].
↑ Making History [online]. Entertainment Weekly, 1994-01-21 [cit. 2011-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-30.
↑ TÖTEBERG, Michael. Lexikon světového filmu. Praha: Orpheus, 2005. ISBN 80-903310-7-6. S. 233.
↑ Film Zastihla mě noc na Česko-Slovenské filmové databázi

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Schindlerův seznam na Wikimedia Commons
(anglicky) Oficiální stránka filmu Schindlerův seznam
Schindlerův seznam v Česko-Slovenské filmové databázi
Schindlerův seznam v Internet Movie Database (anglicky)
(česky) Jak vypadají místa filmování – prosinec 2013

[8a2e180b5a0f865c7a4058d51394dc4a4374c90b-1] Dostupné online. [cit. 2019-03-09].

[306cdc3606cb5aa6f564150a804d05104df532c0-2] Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-05-30].

[3] The girl in the red coat: a memoir [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné online.

[4] The Question Spielberg: A Symposium [online]. [cit. 2011-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[5] Imaginary Witness: Hollywood and the Holocaust [online]. AMC, 2005-04-05 [cit. 2011-05-30].

[6] Making History [online]. Entertainment Weekly, 1994-01-21 [cit. 2011-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-30.

[lexikon-7] TÖTEBERG, Michael. Lexikon světového filmu. Praha: Orpheus, 2005. ISBN 80-903310-7-6. S. 233.

[8] Film Zastihla mě noc na Česko-Slovenské filmové databázi

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Cena Akademie za nejlepší film

1927–1950	Wings (1927/1928) • The Broadway Melody (1928/1929) • Na západní frontě klid (1929/1930) • Cimarron (1930/1931) • Lidé v hotelu (1931/1932) • Cavalcade (1932/1933) • Stalo se jedné noci (1934) • Vzpoura na lodi Bounty (1935) • The Great Ziegfeld (1936) • The Life of Emile Zola (1937) • Vždyť jsme jen jednou na světě (1938) • Jih proti Severu (1939) • Mrtvá a živá (1940) • Bylo jednou zelené údolí (1941) • Mrs. Miniver (1942) • Casablanca (1943) • Going My Way (1944) • Ztracený víkend (1945) • Nejlepší léta našeho života (1946) • Džentlemanská dohoda (1947) • Hamlet (1948) • Všichni královi muži (1949) • Vše o Evě (1950)

1951–1975	Američan v Paříži (1951) • The Greatest Show on Earth (1952) • Odtud až na věčnost (1953) • V přístavu (1954) • Marty (1955) • Cesta kolem světa za 80 dní (1956) • Most přes řeku Kwai (1957) • Gigi (1958) • Ben Hur (1959) • Byt (1960) • West Side Story (1961) • Lawrence z Arábie (1962) • Tom Jones (1963) • My Fair Lady (1964) • Za zvuků hudby (1965) • Člověk pro každé počasí (1966) • V žáru noci (1967) • Oliver! (1968) • Půlnoční kovboj (1969) • Generál Patton (1970) • Francouzská spojka (1971) • Kmotr (1972) • Podraz (1973) • Kmotr II (1974) • Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)

1976–2000	Rocky (1976) • Annie Hallová (1977) • Lovec jelenů (1978) • Kramerová versus Kramer (1979) • Obyčejní lidé (1980) • Ohnivé vozy (1981) • Gándhí (1982) • Cena za něžnost (1983) • Amadeus (1984) • Vzpomínky na Afriku (1985) • Četa (1986) • Poslední císař (1987) • Rain Man (1988) • Řidič slečny Daisy (1989) • Tanec s vlky (1990) • Mlčení jehňátek (1991) • Nesmiřitelní (1992) • Schindlerův seznam (1993) • Forrest Gump (1994) • Statečné srdce (1995) • Anglický pacient (1996) • Titanic (1997) • Zamilovaný Shakespeare (1998) • Americká krása (1999) • Gladiátor (2000)

2001–dosud	Čistá duše (2001) • Chicago (2002) • Pán prstenů: Návrat krále (2003) • Million Dollar Baby (2004) • Crash (2005) • Skrytá identita (2006) • Tahle země není pro starý (2007) • Milionář z chatrče (2008) • Smrt čeká všude (2009) • Králova řeč (2010) • Umělec (2011) • Argo (2012) • 12 let v řetězech (2013) • Birdman (2014) • Spotlight (2015) • Moonlight (2016) • Tvář vody (2017) • Zelená kniha (2018) • Parazit (2019) • Země nomádů (2020) • V rytmu srdce (2021) • Všechno, všude, najednou (2022) • Oppenheimer (2023)

Filmy režírované Stevenem Spielbergem

1970–1979	Duel (1971) • Sugarlandský expres (1974) • Čelisti (1975) • Blízká setkání třetího druhu (1977) • 1941 (1979)

1980–1989	Dobyvatelé ztracené archy (1981) • E.T. – Mimozemšťan (1982) • Indiana Jones a chrám zkázy (1984) • Purpurová barva (1985) • Říše slunce (1987) • Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989) • Navždy (1989)

1990–1999	Hook (1991) • Jurský park (1993) • Schindlerův seznam (1993) • Ztracený svět: Jurský park (1997) • Amistad (1997) • Zachraňte vojína Ryana (1998)

2000–2009	A.I. Umělá inteligence (2001) • Minority Report (2002) • Chyť mě, když to dokážeš (2002) • Terminál (2004) • Válka světů (2005) • Mnichov (2005) • Indiana Jones a království křišťálové lebky (2008)

2010–2019	Tintinova dobrodružství (2011) • Válečný kůň (2011) • Lincoln (2012) • Most špionů (2015) • Obr Dobr (2016) • Akta Pentagon: Skrytá válka (2017) • Ready Player One: Hra začíná (2018)

2021–2029	West Side Story (2021) • Fabelmanovi (2022)

Děj