Váh

Váh
	Řeka u Piešťan
Základní informace
Délka toku	403 km
Plocha povodí	10640 km²
Průměrný průtok	152 m³/s
Světadíl	Evropa
Zdrojnice
	Bílý Váh, Černý Váh; 49°1′7,6″ s. š., 19°48′32,7″ v. d.; 664 m n. m.
Ústí
	do Dunaje; 47°44′59,38″ s. š., 18°8′51,4″ v. d.; 106 m n. m.
Protéká
	Slovensko (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský kraj)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko)
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².

Průběh toku

Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.

Vodní režim

Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.

Využití

Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva. Je také zásobárnou vody pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice

Vážská kaskáda

Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě, existuje soustava vodních přehradních hrází a nádrží – Vážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Kráľové nad Váhom. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.

Některé údaje udávají na Vážské kaskádě počet VE 23 – včetně úplně poslední MVE Selice, nad Komárnem.

Přehled nádrží v kaskádě Váhu

Čierný váh (je to umístěna na přítoku Čierný váh), Liptovská Mara, Bešeňová, Orava (nachází se na přítoku, řece Oravě), Tvrdošín (také Orava), Krpeľany, Sučany, Lipovec, Žilina, Hričov, Mikšová, Považská Bystrica, Nosice (Priehrada mládeže), Ladce, Ilava, Dubnica nad Váhom, Trenčín, Kostolná, Nové Mesto nad Váhom, Horná Streda, Sĺňava, Drahovce - Madunice, Kráľová a Selice.

Vážská vodní cesta

Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídající klasifikační třídě VIa^[1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 × 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 × 12 metrů.

Přítoky Váhu

zleva – Boca, Štiavnica, Ľupčianka, Revúca, Ľubochnianka, Turiec, Rajčanka, Domanižanka, Pružinka, Teplička, Jarčie, Nitra
zprava – Belá, Orava, Varínka, Kysuca, Papradnianka, Biela voda, Lednica, Vlára, Klanečnica, Dubová, Dudváh, Malý Dunaj

Města na Váhu

Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh

Žilinský kraj – Liptovský Hrádok, Liptovský Mikuláš, Ružomberok, Turany, Vrútky, Žilina, Bytča
Trenčínský kraj – Považská Bystrica, Púchov, Ilava, Dubnica nad Váhom, Nemšová, Trenčín, Nové Mesto nad Váhom
Trnavský kraj – Piešťany, Leopoldov, Hlohovec, Sereď
Nitranský kraj – Šaľa, Kolárovo, Komárno,

Reference

↑ Vyhláška Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SR 22/2001, kterou se ustanovují podrobnosti o zařazení vodních cest a jejich jednotlivých úseků do příslušných tříd podle klasifikace evropských vodních cest. www.telecom.gov.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.

Související články

Externí odkazy

Seznam vodních elektráren na Váhu^{[nedostupný zdroj]}
Galerie Váh na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Váh na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Váh ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Vyhláška Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SR 22/2001, kterou se ustanovují podrobnosti o zařazení vodních cest a jejich jednotlivých úseků do příslušných tříd podle klasifikace evropských vodních cest. www.telecom.gov.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.

[1]